Lukáš Jelínek

Mohli jsme být rozuzlení problémů blíž.

V půli července vedou všechny cesty na Colours. Ostrava se stane babylonem, kde polštinu a slovenštinu doplňuje němčina, angličtina i lecjaká hatmatilka.

O Miroslavu Kalouskovi se ví, že nejde pro slovo daleko. Zvlášť když jde o Andreje Babiše, to se mu asi leckdy i zatmí před očima.

Když už poměry ve zdejší politické džungli dosáhnou absurdních stupňů, není nad to prchnout co nejdál. A když na Švýcarsko chybí čas, vezmete zavděk i Českým Švýcarskem.

Babiš se snaží znevěrohodnit ty, kteří se mu v počátcích, kdy se ještě pasoval do role protikorupčního bojovníka, hodili. Jenže oni se nezměnili. To jen Babiš je bez masky.

Nezáleží na formě volby, nýbrž na pravomocích prezidenta a na síle konkrétních ústavních aktérů. Rozpínavý prezident zajde jen tak daleko, kam jej premiér pustí.

Kdo ví, v co vyústí stávající politické napětí, kdo bude příštím správcem resortu a jak rychle se o kultuře přestane ve stranických sekretariátech mluvit.

Švec by se měl držet svého kopyta. Jinak hrozí, že bude k smíchu.

Co tě nezabije, to tě posílí. Sociální demokracii nezbývá než věřit, že toto rčení platí též pro zdejší politiku.

Kdyby to bylo na voličích, vláda by nejspíš dostala šanci pokračovat.