Co dělám v rozhlase:
V rozhlase jsem se šestiletou přestávkou v České televizi (1998–2004) od podzimu 1990, od roku 1991 na poloviční úvazek, pak na celý. Hektická devadesátá léta jsem strávil většinou na cestách po Balkáně a přilehlých oblastech. Rok 2000 jsem vítal na Rudém náměstí v Moskvě jako zpravodaj České televize. Pak jsem se usadil v úžasné postindustriální krajině v Dubí u Kladna, hned za ruinami slavné Poldovky.. Na konci roku 2004 jsem odjel do Varšavy, kde jsem téměř pět let působil jako zpravodaj. Po návratu jsem se vrátil ke svému oblíbenému Balkánu a několik pohnutých měsíců jsem (s přestávkami) strávil v Libyi. Od května 2013 je mým milým působištěm Moskva. Po dobu mé nepřítomnosti se tady hodně změnilo. Od srpna 2019 v Polsku.
Před rozhlasem:
Z rodného Valašska jsem zamířil na Východ a dostal jsem se až do Sankt Petěrburgu, který se tehdy jmenoval Leningrad. V roce 1990 jsem si koupil zpáteční jízdenku a z vlaku jsem vystoupil až na konečné – na pražském Hlavním nádraží. V jeho okolí mě silně zaujala funkcionalistická budova Československého rozhlasu, do které jsem vstoupil na pozvání redaktorky Olgy Jeřábkové. A už jsem zůstal.
Co mě baví:
V poslední době asi nejvíc staré filmy ze zlatého fondu světové kinematografie, zvláště francouzské, polské , sovětské a jugoslávské. Nevěřte, že se tam nenajdou perly. A hudba: od mládí poslouchám polský rock i polskou klasiku a teď se jsem se vrátil k ruskému rocku a klasice. S údivem zjišťuji, že zatímco nových ruských filmů je pohříchu málo, kvalitní hudby se stejně jako v Polsku urodilo hojně. Na rozdíl od Česka. A těch zajímavých knížek…
Co mě nejvíc dostane:
Nejvíc mě dokáže nazlobit moje vlastní nešikovnost nebo hloupost, nebo kombinace obého. To se pak nemám rád.
Všechny články
-
Stavba 30metrové rozhledny na Králickém Sněžníku vyvolává spory mezi Českem a Polskem
Mnozí turisté si už všimli, že na česko-polském pomezí - na Králickém Sněžníku - roste nová, více než 30metrová rozhledna. Projekt vyvolal také pozornost ochránců přírody.
-
Do léčivých gruzínských lázní jedině střízliví a nalačno, radí místní
Původní název gruzínské metropole Tbilisi zní Tiflis a odkazuje ke starobylým lázním, které jsou dodnes místem společenského života. Místní se v nich někdy i poperou.
-
Překvapení u ústí Baltského moře: v Polsku žije kolonie tuleňů. Jejich největší nepřítel je člověk
Celých 1047 kilometrů musí na své pouti překonat polská řeka Visla – od pramene v polských Beskydech po ústí do Gdaňského zálivu Baltského moře. Jaké tam čeká překvapení?
-
Na vozíku do Polska? Během jediného dne zvládnete navštívit solný důl i vrcholky hor
Polské přírodní i historické památky jsou v obležení turistů. A některé z nich je možné absolvovat i na vozíčku.
-
Polské Tatry ukrývají Mořské oko, veliké pleso obklopené štíty hor. Svezete se bryčkou?
V našich končinách nejraději vyrážíme třeba k moři nebo do hor. Obojí tohle potěšení alespoň v názvu slibuje nejznámější pleso polských Tater – Mořské oko.
-
Směsice stylu Las Vegas, folklóru a sorely se spodními proudy dávné historie: Vítejte v Zakopaném!
Město Zakopané je dějištěm mistrovství ve skocích na lyžích, výchozí bod horských túr a místo nevázané zábavy širokých vrstev. Ale také město s hlubokým kulturním zázemím.
-
Zakopané – nejkrásnější místo Polska je dnes plné turistů, aut, smogu a špíny
Snem moderního člověka je život v kulturním, inspirujícím prostředí. To se splnilo obyvatelům podtatranského Zakopaného. Jak to tam vypadá dnes přinese časosberný dokument.
-
Hluboko v Arménských horách se ukrývá klášter Tatev, křesťanské duchovní centrum staré stovky let
V těžko přístupných horách jižní Arménie si arménští křesťané před mnoha staletími zbudovali pevnostní klášter Tatev. Dostanete se do něj lanovkou, nebo přes Ďáblův most.
-
Ozdravovna Magadan na břehu Černého moře voní jako esenciální oleje. Jak vypadá sovětská nostalgie?
Nejen trestní pracovní tábor: Magadan je také název pro ozdravovnu na břehu Černého moře. Kromě slaného vzduchu tam voní škála dřevin a rostlin...
-
Třináct let v hladomorně s hady a štíry strávil arménský světec Řehoř Osvětitel. A přežil
V arménském klášteře Chor Virap pod biblickou horou Ararat je ukryta kobka, se kterou je spjata hrůzostrašná legenda. Na její dno se spustil zpravodaj Martin Dorazín.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »