Martina Mašková
Moderuje Ranní Plus, Laboratoř a Souvislosti Plus.
Pro Český rozhlas Plus moderuje pořady Laboratoř, také připravuje pořad Téma dne nebo Souvislosti.
Rozhlasové profesi se věnuje od roku 1996 po studiu učitelství biologie a chemie v Praze a ročním mediálním kurzu ve francouzském Angers.
Začínala na ČRo 6 – Rádiu Svobodná Evropa, 7 let působila na BBC v Praze a v Londýně, pak opět v Českém rozhlase.
Kromě hlavní – moderátorské profese – má zkušenosti z řady reportážních cest, stáží v britském, francouzském a německém rozhlase, ze studijních pobytů v evropských institucích a v USA.
Od začátku profesní dráhy se věnuje popularizaci vědy, v posledních letech prohlubuje svůj zájem o sociální média. Je absolventkou kurzu digitálního marketingu na Columbia Business School.
Příležitostně natáčí rozhlasové dokumenty, mimo jiné v Německu, Švýcarsku, na Ukrajině, v Namibii, na palestinských územích a v Izraeli.
Volný čas věnuje hudbě, sportu a práci s dětmi.
Všechny články
-
Lidé se učí od dojnic, jak přežít ptačí chřipku. U krav má nemoc lehčí průběh
Ptačí chřipka mezi savci koluje prokazatelně od jara 2024, vědci od té doby zjistili, že ptačí může přeskočit na úplně různé druhy savců.
-
Právo na azyl v USA nejspíše zůstane, míní expert. Trump by musel odstoupit od Ženevské úmluvy
„Je možné prodloužit zeď nebo postavit vojáky na hranice, ale charakter americké společnosti jako imigrační bude pokračovat,“ argumentuje Martin Rozumek.
-
Ušní boltec má společný původ se žábrami ryb. Přepínače genů jsou stejné půl miliardy let
Vnější ucho člověka evolučně souvisí se žábrami ryb a mořských členovců. Máme s nimi společnou elastickou chrupavku, i regulátory, které řídí přepis genů do bílkovin.
-
Život funguje po miliardy let stejně. Vědcům se podařilo do myši vložit geny z trubénky
Badatelům z londýnské Queen Mary University a dalších pracovišť se podařilo vložit do myší dědičnou informaci jednobuněčného organismu – trubénky.
-
Proti Rusku neplatí papír. Ale reálné záruky jako zbraně, myslí si zmocněnec pro obnovu Ukrajiny
„To klíčové, co může Západ udělat, je poskytnout zbraně a vojenské systémy, které budou Rusko odrazovat,“ zdůrazňuje Tomáš Kopečný, zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.
-
Léčba elektrostimulací mozku? Víme, že to funguje, problém je zachytit nemoc včas, říká neurovědec
„Pacientovi se do určitých mozkových center zavedou elektrody, které tam doručují stimulační proud,“ popisuje léčbu některých nemocí mozku neurovědec Václav Křemen.
-
Kvalitní strava může tlumit chronickou bolest. Pomáhá spíš ženám než mužům
Chronická bolest trápí asi 30 procent obyvatel planety. Vnímání bolesti ovlivňuje i to, jak se cítíme psychicky. A třeba blízkost jiného člověka pomáhá i mužům.
-
Vůně dítěte jako parfém. Vědci zkoumají čichovou komunikaci u lidí i myší
Neurovědci z Univerzity v Curychu na myších potvrdili, že první týden po narození je u savců zásadní pro rozvoj smyslů.
-
Na severu Jadranu lidé ničí ekosystémy. U italského pobřeží se rozšířil odolný mlž
Od půlky 20.století se dramaticky mění příroda v severním Jadranu. Klesá tam pestrost druhů a místo nich se rozšířil mlž korbikula, který toleruje úbytek kyslíku ve vodě.
-
Malý mozeček, ale moderní křídla. Vědci zkoumají lebku dalšího ptáka z pravěku
Nově objevený druh dostal jméno Navaornis. Mohl by přispět k pochopení toho, jak se vyvíjela inteligence ptáků.
