Martina Mašková

Tak trochu „náš“ anatomicky moderní člověk doputoval do střední Evropy přinejmenším před 47–45 tisíci lety. Potvrdily to výzkumy ze známé archeologické lokality v Durynsku.

Španělským vědcům se podařilo zjistit, jak se v lidských buňkách tvoří takzvané mikrotubuly. Po jejich povrchu se dopravují látky na delší vzdálenosti, a to i v mozku.

Britští vědci vyčíslili, jaký vliv má na přírodu obchod s rybami a dalšími mořskými živočichy pro akvária. Roční výtěžek z prodejů činí 2,15 miliard dolarů. 

Vědci z Lausanne a Würzburgu popsali, jak jeden druh mravenců z Afriky dokáže léčit záněty s pomocí hojivých látek ze žlázy na hrudi. 

Ceny základních potravin drží konkurenční obchody často na stejné úrovni, případně se liší jen o málo, vyplývá z průzkumu reportérů Českého rozhlasu. 

Mars pro život na něm nabízí vlastní řešení. „Říká se tomu lávové tunely. Jsou to obrovské prostory, které vznikají přírodním procesem – tekoucí lávou.“

Ptáci se nerodí s tím, zda budou mít experimentátorskou nebo konzervativnější povahu. Na jespácích rezavých vědci ověřili, že odvážnému přístupu se učí postupně. 

Bakterie z biologického odpadu mikrobiologové naučili produkovat celulózu. Z ní nechali vyrobit oblečení, třeba bundy nebo kabelky.

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinuli systém, který s využitím umělé inteligence rozpozná střelbu i typ zbraně. Podstatné informace dodá během několika sekund.

V severských oblastech například taje věčně zmrzlá půda, a když se ochladí, polární sobi nemůžou k potravě. Samice pak migrují na sever, kde je ale víc predátorů.