Lída Rakušanová

Podle německého historika a znalce Ruska Karla Schlögela se Evropa nachází uprostřed těžké zkoušky: buď najde odvahu připustit si nebezpečí války, anebo před ním zavře oči.

Zatímco odčinit – pozdě, ale přece – alespoň ty nejvíc donebevolající křivdy komunismu se společnosti přece jen daří, potrestat viníky jsme za posledních 35 let nestihli.

„Až k nám přijdou z Ameriky američtí hoši, přijedou k nám v bezva džípech a s plnými koši,“ zpívali trampové v 50. letech, kdy byly vzpomínky na osvobození Plzně živé. 

Jen desetinu z 61 miliard dolarů, schválených letos v dubnu americkým Kongresem, dostala doposud Ukrajina doopravdy. Ne proto, že by snad Američanům došly finance.

Hnutí ANO by podle agenturních průzkumů dalo v říjnu svůj hlas skoro 33 procent voličů. To je cca o 2 procenta víc, než by dostala vládní koalice dohromady. Vědí to?

Je to jeden z největších výdobytků moderní doby: azyl jako základní lidské právo. Jeho pilíř, Ženevskou konvenci o uprchlících, podepsalo v červenci 1951celkem 145 států.

Pokud jde o nakládání s penězi, mají Češi a Němci jednu věc společnou: jsou spořiví. 

Znáte tu pohádku o pasáčkovi ovcí, který tak dlouho varoval před vlkem, až mu to nikdo ve vsi nevěřil? Takže, když pak vlk skutečně přišel, sežral v pohodě celé stádo.

Když se sv. Václav rozhodl vykoupit od krále Jindřicha I. za 500 hřiven stříbra a 120 volů ročně pro svou zemi mír, nejspíš netušil, že ho to bude stát život.

Mohou být katastrofy, jako jsou povodně – kdy lidem hrozí ztráta střechy nad hlavou a někdy i života –, vůbec k něčemu dobré? Není to vlastně rouhání, tak uvažovat?