Václav Pešička

Konflikt na Blízkém východě přiškrtil zásadní tepnu světového obchodu a svět se musí připravit na další omezení klíčových surovin. A to žene vzhůru cenovky prakticky všeho.

Světu může kvůli krizi v Hormuzském průlivu chybět ropa, varuje hlavní ekonom ČSOB Bureš: „Ničivý potenciál do budoucna je vážný. Rozhodnou nejbližší tři týdny.“

„Češi byli už za Rakousko-Uherska známí tím, že jsou to velcí neplatiči,“ říká v kontextu daní historička ekonomie Antonie Doležalová. 

„Pokud se vyřeší průchodnost Hormuzského průlivu, bude dopad krátkodobý a dopadne především na řidiče. To už teď vidíme na čerpacích stanicích,“ říká ekonomka.

Ceny ropy, plynu a pohonných hmot vyletěly strmě vzhůru. „Touto krizí tak budou mít tendenci být více zasaženy asijské země, jako je Japonsko, Indie a Čína,“ soudí Lacina.

„Strategie je dobrá, protože pojmenovala klíčové faktory, které mohou ovlivnit růst české ekonomiky a prosperity Česka,“ míní hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Uplynuly čtyři roky od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. Konflikt zdevastoval ukrajinskou ekonomiku a Evropu připravil o silnější hospodářský růst.

Vláda premiéra Babiše (ANO) nastínila, jak by mělo Česko dojít k vysokému hospodářskému růstu a nízkým schodkům rozpočtu. Ten aktuální ale poskočil na 310 miliard korun,.

Česko zažívá ekonomický růst, který by se měl po příští dva roky držet u tří procent. „Ke stávajícím pilířům se přidají i firmy s investičními výdaji,“ říká ekonom Marek.

Do čela nejvlivnější centrální banky světa míří ostrý kritik její dosavadní politiky. „Trhy reagují pozitivně – očekávají rozumnou monetární politiku,“ říká ekonom Švejnar.