Martina Rasch

Je ředitelkou festivalu Den architektury a sesterské akce Film a architektura. „Lidi na festivalu se setkávají s kvalitou a to může mít dopad i na stavby v jejich životě.“

Už počtvrté je nominovaný na cenu Thálie. Tentokrát zaujal ztvárněním Michela Houellebecqa v představení Jana Mikuláška - Veřejní nepřátelé v domovském Divadle Na zábradlí.

Sleduje vývoj textilních vláken i kolik tun textilu se ročně vyrobí, ale není extremistka a snaží se najít balanc. „Lidi si myslí, že vlna je rostlinka,“ říká ve Vizitce.

Stojí za publikací Identita – příběh českého grafického designu. „Grafický design je u nás popelka a naší snahou je zdůraznit, že tu s námi je neustále,“ říká ve Vizitce.

Divadelník a spisovatel mluví o tom, jaký je režisér, jak ho v tvorbě inspirují zlé sny a co pro něj znamenala Brněnská bohéma.

Ve filmu Janžurka chtěla ukázat schopnost Ivy Janžurové napojit se na lidi kolem a to, jak i ve vyšším věku dokáže myslet. „Prala se ve mně role dcery a role režisérky.“

„Základní ideou nového Centralu je polyfunkčnost prostoru. Měl by dávat co nejvíc možností, jak se dá umění zažít,“ říká Alexandr Jeništa.

Jeho film Od marca do mája je netypicky o tom, co se nemění, o spokojené rodině. „V životě podle mě je i to, co zůstává,“ říká ve Vizitce.

Dětství strávil venku. Teď je otcem projektu Terapie mezi stromy, kde propojuje duševní zdraví s přírodou. „Obraz nás může zastavit, začneme ho zkoumat a uvolníme napětí.“

Vede vzdělávací programy v Centru současného umění DOX. „Pokud je naše zkušenost uvědomělá, probíhá v rámci více smyslů, může se lépe vytvořit paměťový záznam v mozku.“