Mašíni a spol.: Hrdinové, nebo zločinci?

Pane doktore,

jste ombudsmanem média, které opakovaně šíří propagandu bratrů Mašínů, kteří se pod rouškou protikomunistického odboje dopouštěli loupení, žhářství a vražd zcela nevinných lidí.

Můj dotaz zní: Nestydíte se za spoluúčast na propagaci těchto zrůd, které si počínaly stejně odporně jako ti nejhorší pochopové totalitního režimu? Jejich otec byl hrdina protifašistického odboje, i když dle slov mého prastrýce, npor. Jaroslava Mildnera, raněného v boji a zajatého na ruské frontě, byli přeběhlíci a zvláště důstojníci opovrhováni pro zbabělost a zradu přísahy. Jeho synové však byli sprostí opilci, zloději a vrazi.

Každou společnost charakterizují její hrdinové. Je příznačné, že dnešní rozervané Česko adoruje havěť, jakou bezesporu byli bratři Mašínové!

J. D.

_______________________________________________________________________

Vážený pane,

pomohu si parafrází výroku, který v dané souvislosti považuji za výstižný: Historie je soubor bajek, na kterých se většina z nás dokáže shodnout. Je to nadsázka, ale výstižná. Na vztahu společnosti ke skupině bratří Mašínů je zřejmé, že lidi nadále spíše rozděluje. Sedmdesát let, která od té doby uplynula, je pro Český rozhlas příležitostí předložit posluchačům informace a na jejich základě umožnit střet různých názorů. V žádném případě není jeho ambicí říkat lidem, co si mají myslet, vnucovat jim jeden správný pohled. Máte pravdu, o jejich činech ve vysílání mluví, ale nejde o propagandu, tedy o snahu udělat jim reklamu, proslavit je nebo je obhájit. To není cílem projektu Českého rozhlasu Plus Mašíni a spol.: Hrdinové, nebo zločinci?. V pořadech, které jsem vyslechl, se popisuje jejich činnost a diskutuje se o tom, zda a do jaké míry na ni měli nebo neměli právo. Mluví se v nich o morálce, o právu civilním i válečném. Zaznívá v nich pochopení, ale také nesouhlas. Český rozhlas tak reflektuje to, co se děje v celé společnosti. Já rozumím tomu, že člověk má tendenci brát to, s čím souhlasí, jako samozřejmost, jako pravdu, kdežto to, s čím nesouhlasí, jako nepřípustné tvrzení, které by se nemělo šířit. To je přirozené a sám se s tím také často potýkám. Ale když budete spravedlivý, uslyšíte v těch pořadech často podporu i Vašeho stanoviska. Ne bezvýhradně a ne vždycky, protože Český rozhlas má povinnost zobrazovat názorové spektrum v celé jeho šíři.

Protože považuji tento problém za skutečně závažný, předložil jsem jej generálnímu řediteli Českého rozhlasu a ten o zmíněném rozhlasovém projektu ve středu 11. října diskutoval s Etickou komisí Českého rozhlasu. Mohu Vám sdělit, že Etická komise by zcela jistě nesouhlasila s pokusy jednostranně glorifikovat tuto skupinu, avšak snahu podívat se na její činnost ze všech stran, dát na stůl fakta a pozvat k jejich hodnocení zástupce odlišných názorů, tuto snahu přijímá s pochopením pro službu veřejnoprávního rozhlasu. A stejný pohled na věc mám i já.

Věřím, že mé vysvětlení přijmete s pochopením.

Srdečně zdraví

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu