Miliarda a půl? Stačit nebude.
Ačkoli je téměř konec dubna, pak na horách se ještě pořád dá lyžovat. Je to jen potvrzení toho, že letošní zima byla s více než 150 dny se sněhovou pokrývkou skutečně nejdelší za posledních šedesát let. A logicky se to hodně odrazilo také na našich silnicích. Nejenže silničáři při údržbě mnohdy čerpali finanční prostředky určené už pro příští zimu, ale teď je čeká další nelehký úkol. Všechny silnice vyspravit tak, aby se řidiči nemuseli bát, že na nich poškodí své auto.
Krutost letošní zimy se projevila i v tom, že tání sněhu způsobilo povodně, takže škody na silnicích se podle Michala Haly z Ředitelství silnic a dálnic ještě zvýšily. "Škody jsou odhadovány zhruba na 1,2 miliardy korun. Co neponičila zima, poškodila voda. Povodně mají na svědomí škodu zhruba za půl miliardy korun."
Státní fond dopravní infrastruktury vyčlenil na tyto opravy miliardu a půl, což jsou peníze ušetřené ze stavby dálnice D 47. Podle ředitele fondu Pavla Švagra ovšem opravám musí předcházet výběrové řízení. "Jeden a půl miliardy korun je určeno na přibližně 120 konkrétních akcí na dálnicích a silnicích I. třídy ve všech krajích. Jakmile proběhnou výběrová řízení, začnou opravy. Naším cílem je aby tyto opravy vydržely minimálně 3 roky."
Už v tomto týdnu bychom ale měli zaznamenat na našich silnicích čilý pracovní ruch. K rychlému odstranění výtluků a děr mohou ovšem přispět i samotní obyvatelé, protože například Technická správa komunikací hlavního města podle ředitele Luďka Dostála, získává informace o stavu vozovek z různých stran. "Prvotní informace jsou od občanů, dopravního podniku, dále od dispečerů, kteří mají k dispozici kamerový systém, a pak jsou to pracovníci v terénu, kteří kontrolují stav komunikací a ověřují nahlášené závady."
Například v našem hlavním městě jsou škody po letošní zimě zhruba o dvacet procent vyšší než v předchozích letech a podobné je to i v jiných krajích, které spravují pouze silnice druhé a třetí třídy. A jak říká třeba hejtman Vysočiny Miloš Vytrčil, opravy po zimě se odvíjejí podle finančních prostředků. "Musíme začít u páteřních silnic, tedy silnic II. třídy, na ty navážou silnice III. třídy, a pak další silnice. Tím začneme a nevím, kam budeme dál pokračovat. Vše je to o penězích."
Přesto to neznamená, že velká díra na silnici III. třídy bude opravena až jako poslední. O pořadí oprav rozhoduje několik faktorů.
"Prvním z nich je význam komunikace, a potom rozsah poškození. I na nedůležité komunikaci může velká díra způsobit vážnou dopravní nehodu." A právě proto, pokud silničáři nejsou schopni okamžitě výtluk opravit, pak podle Luďka Dostála z pražského TSK, označují takto zničenou cestu dopravní značkou. "Výtluky, které řidič nemůže předpokládat nebo očekávat, jsou takto označeno. Podléhá to schválení příslušného úřadu a Policie ČR. Není to živelné, ale pokud o nějakém výtluku víme, snažíme se ho označit a varovat řidiče."
