Množí se jak houby po dešti
Motožurnál je vysílání pro motoristy, ve kterém se snažíme nejen informovat o novinkách v této oblasti, ale také, a to hlavně, se snažíme reagovat na vaše náměty a jsme moc rádi, že jich do redakce chodí stále hodně. Najít správnou odpověď je někdy snazší, někdy těžší, ale skoro vždycky je to o nějakém problému, který vás za volantem potkal. Výjimky ale potvrzují pravidlo a tak nám před pár dny volal náš posluchač z Jižní Moravy, který nic nepotřeboval ověřit, na nic si nestěžoval, ba právě naopak - chválil. Na jednom dálničním úseku před Brnem málem vjel do výtluku na vozovce, těsně se vyhnul, ale hned večer napsal mail Ředitelství silnic a dálnic, aby to opravili. A ejhle, druhý den se na tom místě už pracovalo a večer nebyla po problému ani památka. Tak jsem vám chtěl jenom říct, že ne všechno je špatné, říkal spokojený posluchač. A tak jsme pátrali po tom, jestli je to normální, že se silnice opravují i díky všímavosti řidičů a jak to vlastně bude letos s opravami po zimě.
Díry na silnici si všimne asi každý řidič, některý dříve, jiný později, ale jen málokterý z nás na problematické místo upozorní příslušnou správu a údržbu silnic, jak to udělal náš posluchač. I když třeba na dálnicích by to silničáři měli zjistit sami.
"Určitě by na to měli přijít dřív, protože povinnost kontroly na dálnicích a rychlostních komunikacích je ze zákona vlastně každodenní. Díky tomu by poruchy měly být odstraňovány prakticky okamžitě nebo maximálně s dvoudenním zpožděním," vysvětluje Tomáš Kaas z Ředitelství silnic a dálnic.
Podle něj je důležitější upozornění občanů na problémy u silnic nižších tříd.
"Pokud se podíváme na povinnosti majetkového správce, který má zejména na silnicích I. třídy povinnost 2x týdně silnice zkontrolovat. Samozřejmě, v tomto mezidobí a hlavně při častých změnách počasí může dojít k častějším výtlukům nebo poruchám, které řidičům stěžují jízdu. Pokud řidič zavolá na Správu silnic a dálnic, tak může napomoci k dřívějšímu odstranění poruchy."
Silničáři mají deset dní na písemnou odpověď, ale určitě lepší než dopis je jízda po opravené komunikaci. Letošní zima jako by skoro ani nebyla, a tak i poškození vozovek bude výrazně menší než v uplynulých letech. Zdá se, že skutečně jdeme z extrému do extrému - loni se částka na opravy komunikací po zimě navyšovala až na miliardu a půl a letos se předpokládá, že plánovaná miliarda dvě stě tisíc se ani nevyčerpá.
"V tuto chvíli ještě čísla pohromadě nemáme, protože zimní sezóna ještě neskončila. Budeme informovat hned, jak je budeme mít k dispozici, ale už teď můžeme říct, že ušetříme," je si jist nový šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík.
Ušetřené peníze půjdou určitě zpátky na opravy silnic.
"Pokud se mi skutečně podaří prosadit, že náklady na zimní údržbu převedeme do nákladů na letní údržbu silnic, tak dále bych se chtěl zaměřit na záležitosti, které ukládá silniční zákon. Tady je třeba upozornit například na nutnost opravy svodidel, která jsou už v dost špatném stavu."
Přesto to současný stav silnic výrazně nezlepší, protože zimní počasí v podstatě jen urychluje zhoršování kvality vozovek. Po zimě se dělá revize všech silnic a ty, které mají nejhorší stav, se opravují. Komunikace, na které letos nevyjdou peníze, si počkají na další zimu. Do kritické situace se i díky tomuto systému začínají dostávat silnice prvních tříd, kterých je u nás téměř 6 000 kilometrů.
"Silnic I. tříd je v neuspokojivém stavu prakticky 50 % silniční sítě. Tento problém budeme muset řešit opět vzhledem ke zdrojům financování, protože bez nich samozřejmě nelze dát síť silnic dohromady. V tuto chvíli ale nemohu říct, že máme recept na to, jak změnit rozevírající se nůžky mezi kvalitou silnic I. třídy a kvalitou financování."
Tak to je poněkud nelichotivá situace stávajících komunikací, ale jak je to s těmi novými? Ministerstvo dopravy před pár dny naznačilo, že nemá dost peněz na jejich další výstavbu. Znamená to snad konec výstavby silnic? Doufejme, že tomu tak nebude, protože loňský rok a především jeho závěr byl pro naše řidiče opravdu velice příjemný. Dočkali se totiž víc než stovky kilometrů nových silnic - z toho přes dvě třetiny byly dálnice. Letos už to tak slavné nebude, i když celkem se zprovozní téměř 75 nových kilometrů. Tím pro letošek nejdelším a velmi očekávaným úsekem bude spojnice mezi Ostravou a Bohumínem.
"Úsek na D47 bude dlouhý 17,2 kilometru. Dalším významným počinem bude zprovoznění téměř 7kilometrového úseku u Tábora (Mezno - Chotoviny) a také zprovoznění průtahu Karlovými Vary," přibližuje ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík.
Zbývajících 44 kilometrů, které budou letos zprovozněny, je ale rozprostřeno hned na třinácti místech naší republiky, takže většinou půjde jen o několikakilometrové úseky, a to řidičům cestu příliš neurychlí.
"Já jsem taky motorista a mým přáním do budoucna je, abychom připravovali delší úseky. Dá se říct, že je to zbytkový stav, protože dříve probíhala výstavba úseků s ohledem na územní přípravy. Budeme pokračovat cestou mnohem ucelenějších úseků - na menším počtu rozestavených úseků, ale daleko větších staveb. Například zbývající úsek dálnice D8 postavíme jako jeden jediný, ačkoliv byl původně dělen na 6 samostatných úseků."
Jenže není to tak jednoduché, protože legislativa zatím jen velmi pozvolna napomáhá rychlejší výstavbě nových úseků dálnic. Problémy jsou v územních plánech, kde vypracování nezbytné studie EIA trvá mnohdy i několik let. Hlavní komplikací jsou ovšem majetkoprávní vypořádání, jak upozorňuje ředitel výstavby ŘSD Tomáš Kaas.
"Znalci, u kterých objednáváme posudky, na základě kterých dále platíme výkup nemovitostí, mají určité limity, kterými se musí řídit. Ty nám pak v mnoha případech ztěžují fázi přípravy. Navíc, pokud vyvlastněný podá odvolání, tak má odkladný účinek. To v minulém zákoně nebylo."
Výhledově mohou přijít i finanční problémy, protože je rozestavěno příliš mnoho dálnic, přes 300 kilometrů, které byly financovány především výnosy z privatizace. Jenže, aktuálně chybí 32 a půl miliardy, a tak je do budoucna potřeba hledat peníze především v soukromém sektoru a v evropských fondech. Podle Alfréda Brunclíka ale nehrozí, že by se nějaká stavba musela zastavit.
"V teoretické rovině se to samozřejmě stát může, ale z ministerstva jsem dostal takové záruky, že nepočítám, že by k takovému stavu mohlo v letošním roce dojít. Potřebné prostředky se zajistí tak, aby k pozastavování rozestavěných staveb vůbec nemohlo dojít, spíš naopak - abychom mohli zahájit další stavby.
Dodejme, že za šest let by naše dálniční síť měla mít téměř 2 000 kilometrů, zatím má zhruba polovinu.
