Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Prokop: Nejasné kompetence, smartphony a nerovnosti. Data odhalují nedostatky českého školství
Které země uspěly ve velké srovnávací studii 15letých žáků zemí OECD? Proč chce vláda legalizovat tzv. švarcsystém? A co chybí v návrhu státního rozpočtu na příští rok?
-
Milan Školník: Mezi Hradem a vládou má probíhat komunikace. Rusko testuje spojence napříč Evropou
Co čekat od schůzky prezidenta s premiérem? V jakém duchu se nese kampaň před komunálními a senátními volbami? A jaký dopad bude mít přejmenování Knihovny Václava Havla?
-
Politolog Miroslav Mareš: K extremismu se hlásí i dvanáctiletí. „Osamělí vlci“ přitom nejsou osamělí
Od teroristických útoků na Spojené státy 11. září 2001 uplynulo 25 let. Jak se za tu dobu proměnil terorismus? A co dělat s radikalizací stále mladších lidí?
-
Tabery: Češi věří ve svobodu slova. S právem sítí mazat nenávistný obsah ale většina souhlasí
Většina Čechů má pocit, že se může svobodně vyjadřovat na veřejnosti. Kde ale podle nich končí svoboda slova a začíná nenávistný projev?
-
Politolog Kubáček: Úspěch AfD v Sasku-Anhaltsku je budíček. Standardní strany tabuizovaly řadu témat
Čím voliče v Sasku-Anhaltsku přesvědčila AfD? Podcenil ministr Macinka vlastní bezpečnost při rozhovoru s maskovaným aktivistou? A s čím jdou strany do komunálních voleb?
-
Ekonomka Matesová: Schodek 389 miliard je neobhajitelný. Stát si bude půjčovat přes miliardu denně
Vláda Andreje Babiše počítá v návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun. Je tak vysoký deficit obhajitelný? A na čem by měl stát budoucí růst?
-
Klimatolog Aleš Farda: Česko se posouvá k vysychajícímu jihu. Může se k nám šířit stepní klima
Vlny veder jsou v Evropě častější, delší a intenzivnější. Letošní léto dokonce předběhlo klimatické projekce o 15 let. Jak se na změnu adaptovat?
-
Viktor Daněk: Výsledek islandského referenda je pro EU selháním. Evropa už není atraktivní
Islanďané v referendu odmítli obnovit přístupové rozhovory s Evropskou unií. Odpůrci vyhráli o dvanáct tisíc hlasů. Jsou debaty o obnovení jednání definitivně ze stolu?
-
Rožánek: Vládní návrhy destabilizují veřejnoprávní média. Rozpočtový automat nezajistí nezávislost
Kam se ubírá debata o tzv. mediální novele? Proč ministerstvo zahraničí omezuje přístup některých novinářů na tiskové konference? A jaká budoucnost čeká televizi Barrandov?
-
Vladimíra Dvořáková: Současná opozice je nevýrazná. Označovat prezidenta za jejího lídra je PR klišé
„Lídr je někdo, kdo vytváří strategie, základní koncepce a podobně. A to skutečně, ať člověk zkoumá pana prezidenta jakkoliv, on opravdu není,“ komentuje politoložka.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »