Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Analytik Šlerka: Škrty, oslabení nezávislosti i dopad na regiony. Zákon o médiích je tlačen na sílu
Vláda Andreje Babiše navrhuje převést financování ČT a ČRo z koncesionářských poplatků na státní rozpočet. Jak by se zásah promítl do budoucnosti veřejnoprávních médií?
-
Ekonom Lukáš Kovanda: Od potrubí k námořním dodávkám. Evropa je závislá na nových trasách surovin
Válka v Perském zálivu dál ovlivňuje ceny energií i evropskou energetickou bezpečnost. Klíčovým rizikem je omezení dopravy přes Hormuzský průliv. Jaké možnosti Evropa má?
-
Paulína Tabery: Češi se necítí ani chudí, ani bohatí. Hranice finanční pohody se láme kolem 55 tisíc
Většina domácností zvládá pokrýt své potřeby, přesto roste obava, že bude hůř. Vyplývá to z aktuálních průzkumů Centra pro studium veřejného mínění. Na čem se šetří nejvíc?
-
Petr Šabata: Výdaje na obranu v NATO? Čekají se od nás věrohodné kroky, ne zaobalené řeči
Česko chce podle premiéra Andreje Babiše dostát svým závazkům vůči NATO. Jakým způsobem ale chce vláda zajistit navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP do roku 2035?
-
Analytik Břetislav Tureček: Už ne oko za oko, ale hlava za oko. Írán chce garance, ne jen příměří
Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře, pokud Američané nepřestanou s blokádou jeho přístavů. Jak křehká je dohoda o příměří? A jak se může situace dál vyvíjet?
-
Analytik Rožánek: Je legitimní uvažovat o změně financování ČT a rozhlasu. Tohle je ale náraz do zdi
„Mluví o modernizaci, ale vracejí se k heslu BBC z minulého století,“ říká Rožánek o návrhu ministra kultury Klempíře na financování veřejnoprávních médií. Co se změní?
-
Dvořáková: Spor o summit NATO? Prezident by tam jako vrchní velitel ozbrojených sil měl být
Politoložka Vladimíra Dvořáková v pořadu Jak to vidí… komentuje spor o složení delegace na summit NATO, výsledky voleb v Maďarsku nebo kauzu okolo podcastu s prezidentem.
-
Pavlína Janebová: Magyar bude kooperativnějším hráčem. Systém národní spolupráce neplnil očekávání
Triumf opozičního lídra Pétera Magyara v parlamentních volbách v Maďarsku může otřást systémem středoevropské spolupráce. Proč bychom měli vývoj v Maďarsku sledovat v ČR?
-
Bývalý diplomat Bořek Lizec: Trump v Íránu vybral zatáčku před propastí. Doma ale čelí ostré kritice
Americký prezident Donald Trump oznámil úplné vítězství nad Íránem. Jak ale operace „Epická zuřivost“ dopadla pro Spojené státy? A proč není zdaleka vše uzavřeno?
-
Energetický analytik Gavor: Z ropné krize těží Čína i USA. Trump ale musí konflikt vyřešit do voleb
Co ropný šok po americko-izraelských útocích na Írán odhalil o globální ekonomice, o energetické bezpečnosti i soběstačnosti? Pomůže našemu trhu zastropování cen benzínu?