Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Novinář Ivan Kytka: Británie uznala Palestinu i kvůli špatnému svědomí z koloniální éry
Velká Británie se zařadila mezi země, které formálně uznaly Palestinu jako stát. Co vedlo Londýn k uznání její svébytnosti? A jakou reakci to vyvolalo v Izraeli a v USA?
-
Historik Stehlík: Tajemná obálka TGM není sakrální věc. Ukazuje, že Masaryk nebyl bůžek na koni
V přímém přenosu Radiožurnálu byla 19. zaří rozpečetěna obálka se slovy prvního československého prezidenta. Proč byla podle Michala Stehlíka forma události nevhodná?
-
Politolog Kubáček: Pohodu odvál studený vítr. Ruské stíhačky vedou i protestní proudy ke střízlivění
Optikou studené války chápe ruské stíhačky nad Estonskem. „Povede k nutnosti obranu pojmout nejen jako identitu, ale jako průběžné představování investic,“ míní politolog.
-
Analytik Tureček: Ženy bez šátku už Írán neohrožují. Režim víc trápí sucho a vnější nepřátelé
Uplynuly tři roky od smrti Mahsy Amíníové, zadržené kvůli nedostatečně zahaleným vlasům. Mladá žena v důsledku policejního násilí zemřela. Jaká je situace v Íránu dnes?
-
Expertka Denisa Hejlová: Politický influencer? Nová šedá zóna, kde není jasné, kdo tahá za nitky
Politické strany už nesázejí jen na billboardy a televizi. Na scénu nastupují političtí influenceři, jejichž úkolem je oslovit mladé voliče. Kdo ale vlastně tahá za nitky?
-
Komentátor Petr Šabata: Na ruské provokace nereaguje Západ dost rázně. Putin se může jen smát
Polsko v posledních dnech čelí bezprecedentnímu narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. Jak odolná je Severoatlantická aliance? A jak rychle dokáže reagovat?
-
Neurolog Hort: Máme málo dětí. Budeme závislí na práci robotů a AI. Lidé budou žít víc sami
Nedostatek sociálních kontaktů a deprese přispívají k rozpadu mozkových struktur známému jako Alzheimerova choroba. Jak udržet stárnoucí populaci ve zdraví co nejdéle?
-
Politoložka Dvořáková: Politické násilí svědčí o dost hluboké krizi. Záleží na jednání každého z nás
Nárůst politického násilí ve Spojených státech se dotýká i tuzemské předvolební debaty. Politoložka v něm spatřuje nedostatek empatie a touhu názorové oponenty porazit.
-
Sociolog Daniel Prokop: Nejchudší platí víc než bohatí. Chytrá reforma daní to může změnit
Daňový systém v Česku je složitý a často nespravedlivý. Navrhovaná úprava by ale mohla zlepšit prosperitu země a snížit chudobu. Kdo by měl platit méně, a kdo více?
-
Novinář Palata: Obrana EU proti dalekonosným dronům je v plenkách. Učit bychom se měli od Ukrajiny
Do polského vzdušného prostoru proniklo v noci na středu 16 ruských dronů, dva spadly u Varšavy. Jak efektivní byla reakce Polska? A jak je na tom s obranou zbytek Evropy?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »