Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Sociální geograf: Až 80 % Ukrajinců si našlo v Česku práci. Mnohým ale hrozí, že budou bezdomovci
Od ruské invaze na Ukrajinu uplynou dva roky. Kolik ukrajinských uprchlíků žije na území Česka? Jakým vývojem prošla jejich situace? A jak válka změnila českou populaci?
-
Kardioložka Moťovská: Zásadním momentem pro prevenci nemocí srdce je i to, co si nosíme v hlavě
V čem spatřuje nositelka Národní ceny Česká hlava 2023 význam tohoto ocenění? Jaký zvuk má česká věda ve světě? A proč si váží dnešní mladé generace?
-
Politoložka: Smrt Navalného? Posílení strachu ve společnosti, ale i komplikace pro Putinův režim
Policie v Rusku zatkla přes 400 lidí, kteří přinášeli květiny na vzpomínková místa pro opozičního politika Alexeje Navalného. Jaké dopady zpráva o jeho smrti bude mít?
-
Tomáš Zima: Vzdělávání má být robustní. Dobrý základ v co nejvíce oborech usnadní příjem informací
Resort školství chce posílit všeobecné vzdělávání a změnit oborovou strukturu středních škol. Zároveň chystá novelu vysokoškolského zákona. Jak se vzdělává v Česku?
-
Hudebník Jiří Hlaváč: Geniální klavírista s pokerovou tváří. Jiří Šlitr by dnes oslavil 100 let
Přesně před 100 lety se narodil Jiří Šlitr, pianista, skladatel, textař, herec, spoluzakladatel Semaforu a také malíř. Jakou stopu po sobě všestranný umělec zanechal?
-
Politolog Jelínek: Andrej Babiš ví, že káru neutáhne věčně. V hnutí ANO nastává dělba práce
Andrej Babiš o víkendu obhájil post předsedy hnutí ANO. Staronový šéf byl zvolen na další dva roky. Do jaké míry platí, že je hnutí ANO stále stranou jednoho muže?
-
Analytik: Ukrajinci musí Západu připomínat, proč je důležitá jeho podpora. Každý z nás časem otupí
Nejvyšší vedení ukrajinské armády prochází personálními změnami. Jaké mohou být důvody těchto změn, komentuje analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií FSV UK.
-
Sociolog Buchtík: Kam kráčíme, nevíme. Po revoluci a vstupu do EU máme pocit, že je hotovo
Česká společnost si letos připomene 35 let od sametové revoluce, 20 let od vstupu do Evropské unie a 20 let našeho členství v NATO. Jaké jsou naše ambice nyní? Kam kráčíme?
-
Dana Drábová: Dekarbonizace není možná bez jádra. Dostavba Dukovan ale stačit nebude
Vláda zvažuje postavit místo jednoho až čtyři nové jaderné bloky. Kolik reaktorů by Česko potřebovalo, aby pokrylo svoji potřebu v kontextu dekarbonizace?
-
Zmocněnkyně k debatě o redefinici znásilnění: Stereotypy, jak byla oběť oblečená, je nutné vymýtit
Změna definice trestného činu znásilnění prošla včera jednomyslně ve sněmovně prvním čtením. Jaké stereotypy o znásilnění v české společnosti přežívají?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »