Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Kopeček: Neúčast ve volbách jako munice pro kritiky? Může jít o první prezidentovu chybu v úřadu
„Podle mě neudělal zatím žádnou větší chybu. Jeví se mi, že z tohoto a z toho, že se mu to bude vracet jako bumerang, se velká chyba může vyrobit,“ říká politolog.
-
Kosatík: Bez Havla bychom žili úplně jiné dějiny. Jeho odkazem je každodenní boj za dobrý život
„O pozitivní, hezký život se zápasí každý den. Když se jeden den vyhraje, neznamená to, že se na to druhý den vykašleme,“ říká spisovatel a publicista Pavel Kosatík.
-
Meteorolog Michal Žák: El Niño ještě není na vrcholu, přesto už padají rekordy. Jak ovlivní Evropu?
Klimatický jev El Niño, před kterým vědci delší dobu varují, bude pravděpodobně mnohem intenzivnější, než se čekalo. Jak a kde se jeho síla nejvíce projeví?
-
Amerikanista Lizec: Trumpova pozice před volbami je špatná. Mnozí mu předpovídají „krvavou lázeň“
Za měsíc budou Američané rozhodovat o novém složení Sněmovny reprezentantů i části Senátu. Čím se kampaň před takzvanými midterms vyznačuje a jaká témata volbám dominují?
-
Denisa Hejlová: Předvolební slogany vypadají, jako by je psala AI. Chybí jim konkrétnější sdělení
Do komunálních a senátních voleb v Česku zbývá devět dní. Předvolební boj se odehrává v ulicích i na sociálních sítích. Na co letos kandidáti vsadili?
-
Vladimíra Dvořáková: Vládě nehrozí vyslovení nedůvěry. Schůze PS bude spíše předvolebním setkáním
„Opozice upozorňuje na některé kroky vlády, které jsou opravdu v rozporu s demokratickými pravidly nebo s jejím vlastním prohlášením,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková.
-
Ekonom Lukáš Kovanda: Zatím do tuhého nejde. Strašení dluhovým armagedonem může veřejnost otupit
Vláda pro příští rok počítá s deficitem ve výši 386 miliard korun. Proč jsme si zvykli na schodky v řádu stovek miliard a kdy začne zadlužení představovat skutečný problém?
-
Šlerka: Neznámý bratr nebo strýček ve Wehrmachtu. AI nově odkrývá příběhy z archivu Paměti národa
Archiv organizace Post Bellum, která stojí za projektem Paměť národa, lze nově zkoumat pomocí umělé inteligence. Co všechno dokáže AI ze vzpomínek pamětníků vytáhnout?
-
Rusista: Výsledky voleb v Rusku jsou výrazně nafouknuté. Šlo jen o to, vytvořit zdání demokracie
Jednotné Rusko, které je úzce spjaté s prezidentem Vladimirem Putinem, podle očekávání ovládlo volby do Státní dumy. Je Kreml spokojený a co se v zemi po hlasování změní?
-
Tureček: Izraelští politici si přejí etnickou čistku. Celkové vysídlení Palestinců je ale nereálné
„Izraelští politici se v tuto chvíli nepředhánějí v tom, kdo konečně vyřeší izraelsko-palestinský konflikt, ale naopak kdo bude vůči Palestincům drsnější,“ říká analytik.