Jaroslav Hoření

Co se v dobách našich babiček nesnědlo a nerozdalo o svatbě, se podávalo při tzv. popravkách, které se konaly následující den po skončení svatby.

Pomalu končí masopustní období a jsou tu nejvýraznější masopustní dny. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření připomenou dění o Tučném čtvrtku, ke kterému patří i fánky.

Maopustní oslavy pokračují i v Libereckém kraji, máme pro vás několik tipů. A nejen na masopust.

Bohatá historie, unikátní památky a poloha v podhůří Jizerských a Lužických hor dělají z Chrastavy zajímavý turistický cíl. Její pověsti můžete poznat ve sklepení muzea.

Masopustní období bylo v dobách našich babiček také obdobím svateb. Ať byla velká, nebo malá, nemohly na ní chybět svatební koláčky.

V sušené podobě se švestky vždy snadno uchovaly na zimu a pak se z nich vařily i polévky. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření mají recept na vločkovku se švestkami.

Jaroslav Hoření s Markem Řeháčkem se tentokrát vydali do okolí Cvikova, kterým vedou dva vycházkové okruhy; červený a zelený. Vybrali si zelený, Za skalními výhledy.

V Domácí kuchařce Marie Dobromily Rettigové se mimo jiné píše: „Kysané zelí – poklad chudé kuchyně i lidové moudrosti.“ Zkuste třeba pečené maso se zelím a nudlemi.

S Vladimírou Jakouběovou a Jaroslavem Hořením se tentokrát vypravíme do města na dorotské hry, kde se v rámci pohoštění podávaly i slané buchty.

V dobách našich babiček se dodržovalo množství zvyků spojených se svátky svatých. Třeba na svatou Hátu se nesměl rozdělávat oheň, a tak se chystala třeba vomasta.