Josef Veselý

Od poloviny 18. století se dostali jezuité do úzkých, a to prakticky v celé Evropě.

Když Josefovi zemřel v náruči jeho otec, František I. Štěpán, vydal syn pamětní spis, ve kterém vyjádřil svou zdrženlivost vůči feudálním privilegiím.

V období činorodé práce a přípravy dalších reforem zaskočil Marii Terezii nový, nečekaný nepřítel – stáří.

Vysoko v srdci šumavských hvozdů, v záludných mokřinách, pramení horské vody a stékají v ručejích, potůčcích a říčkách dolů k úpatí pohraničního horstva.

Pro tuto schůzku nám posloužilo zvolání Josefa II., vyhrknuté v momentě, když mu byla představena kandidátka na druhou manželku: „Dušené nudle po bavorsku!“

Zrovna jste nás přistihli, jak se opět potajmu vracíme do soukromých komnat Marie Terezie.

Tentokrát vás seriál Toulky českou minulostí seznámí s jedním nadmíru věhlasným muzikantským rodem – především výhonek jménem Jan Ladislav vynikl na četné jiné.

Benátky. Proslulé jméno. Snad ještě líp zní v italštině – Venezia. Jako by tím jménem proplouvaly gondoly z Canale Grande.

Objektem našeho dnešního zkoumání bude další osoba na našem, o jejíž povaze nám napoví úryvek z jedné dobové písničky: Rakousko má kalhoty.

Marie Terezie pravidelně, většinou dvakrát denně, navštěvovala mši, věnovala se zbožnému rozjímání i náboženským cvičením, dodržovala půsty.