Josef Veselý

Kdoví, co přimělo císařovnu Marii Terezie, aby se věnovala reformám. Že by to byla vnitřní potřeba, o tom lze s úspěchem pochybovat.

Na svět přišel jako Josef Mysliveček, ale protože většinu svého života prožil na Apeninském poloostrově, tak se poitalštil i jménem, nechal si říkat Giuseppe Venatorini.

Roku 1661 se objevuje v zápisu malostranského radního manuálu Kryštof Mysliveček, který byl na příkaz císařského sudího vsazen na počátku roku do malostranské šatlavy.

Pan krajský adjunkt Karel Josef Bienenberg toho musel hodně procestovat. Nebyl žádným vášnivým turistou, on putoval tak říkajíc služebně.

Městečko Rtyně přidává ke svému jménu ještě v Podkrkonoší (to aby se nepletla se Rtyní u Jaroměře a tou, co je nad Bílinou).

V pátek 24. března roku 1775. dostavil se k zámku Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou, patřícímu rodu Kinských, houf rebelantů v počtu asi tří set mužů.

Radujte se, sedláci, budete mít rekraci, přišel posel s tou novinou právě o půlnoci, přines myslím svobodu, nebudete pít vodu, pivo, víno, velký džbány, tak jako páni.

„Na vesnicích lid český má se v svátečním šatě dobře vystrojený k cestě postaviti,“ nařizoval zvláštní k tomu účelu vydaný státní patent.

Po dlouhá staletí bylo celé severní pobřeží Afriky v moci arabských států a daleko do vnitrozemí sahala zájmová sféra arabských obchodníků.

„Utrpěl jsem největší ztrátu, která se může někdy nějakému knížeti a smrtelníkovi stát. Proto se také pokládám za nejnešťastnějšího a nejvíce politováníhodného člověka.“