Petr Holub

Bilance voleb v Sasku-Anhaltsku vyvolává pocit katastrofy, která zasáhla nejen malou spolkovou zemi ležící pouhých 150 kilometrů na sever od českých hranic. 

Pokud je návrh rozpočtu na příští rok něčím unikátní, pak intenzitou kritických útoků, které ho stíhají ze strany opozice a médií.

O tom, jak budeme napřesrok rozdělovat peníze ze státního rozpočtu, vám nic neřeknu. Zhruba tak znělo poselství ministryně financí Aleny Schillerové daňovým poplatníkům.

Člověk to může zažít, když na rekonstrukci najme neschopnou firmu. Bohužel, stejné to je v sektoru bytové výstavby, a nejde přitom o jednotlivé firmy, ale o celý systém.

Středoevropský průmysl zažívá svůj soumrak bohů. Přesně takový dojem se musel v uplynulých letech postupně prohlubovat. 

V červnu stát vyplatil na podporách v nezaměstnanosti skoro dvě miliardy korun. Lze čekat, že celoroční výdaje překročí hranici 20 miliard a že to bude o 7 víc než loni. 

Každé vládní opatření lze kritizovat, bez ohledu na to, jaký kabinet o něm rozhodl. To se týká i cenových regulací, které snižovaly cenu benzinu a nafty až do 20. července.

Buď se budou současní důchodci pást na trávníku, anebo mladší generace žádné důchody nedostane. Tak vyhroceně staví vyhlídky důchodového systému politici z různých stran.

Kdo chce omezit byrokracii, ten musí omezit počet úředníků a předpisů. K tomu jsou ovšem třeba speciální antibyrokratické pracovní síly a nové antibyrokratické předpisy. 

Rodiny odjíždějí na prázdniny, tím však přijdou o schůzi Sněmovny, která je unikátní tím, že na ni vláda Andreje Babiše nasměrovala všechny důležité návrhy zákonů.