Martina Rasch

Bydlí na Malé Straně, protože je mu líto nechat centrum Prahy na pospas. Ve veřejném prostoru by rád potkával různý typ lidí, kteří v něm rádi tráví čas.

Na albu Vyznání zpívá texty matky Lenky Procházkové z normalizačních 70. let. Jde o experiment vzniklý ve spolupráci se slovy psanými na psacím stroji a AI. 

Advent znamená příchod. „Adventní otázkou je, kdo je ten, který přichází, koho vítáme a ke komu se vztahujeme, a jestli dokážeme očekávat moc a slávu, ale jiného druhu.“

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

I díky dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který Česko reprezentuje na Oscarech, má nabitý diář. Jako dítě toužila být spisovatelkou, teď píše své paměti a detektivku.

Švandovo divadlo mělo výjimečný rok. Českou inscenaci Dívenka na trampolíně, inspirovanou životem Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, vyvezlo do USA a taky do Kanady.

Sází na tvorbu v proudu vědomí nejen při psaní scénáře i na place. Ovlivnil ho styl Věry Chytilové a Marca Ferreriho. Jak se natáčel nezávislý film Švábi? 

„Chtěli jsme ukázat, že změny v krajině jsou intenzivní a viditelné pouhým okem,“ říká ve Vizitce k seriálu Krajina Dana Bárty. Kdy přesedlal z brouků na vážky?

Proslul řadou intervencí do veřejného prostoru, kterými provokuje občany i instituce. Graffiti scéna, kde se v 90. letech pohyboval, ho přivedla k zájmu o veřejný prostor.

Společně tvoří tvůrčí duo Divadla Kozel ve fraku. Hrají pro dospělé, děti i mládež. „Máme touhu si vychovat diváky, kteří se budou vracet,“ vysvětlují ve Vizitce.