Kontrolní komise
Markéta Jahodová
Vystudovala obor herectví na DAMU. V roce 1973 přijala místo režisérky v brněnském rozhlasovém studiu, kde prošla řadou žánrů – od krajové publicistiky přes dokumenty a pásma, moderování pořadů až k režii rozhlasových her.
V roce 1983 získala 1. cenu na festivalu Prix Bohemia Radio její pohádka Pec pro štěstí. Od roku 1988 pracovala v pražském rozhlase v oddělení slovesné realizace. Roku 1997 se zde stala zástupkyní šéfrežiséra a poté šéfrežisérkou.
Od r. 2003 je režisérkou stanice ČRo Vltava. Je zakládající členkou Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, které pořádá přehlídky rozhlasové tvorby – Bilance a Report, jichž se pravidelně účastní. V roce 2010 byla zvolena do Kontrolní komise Sdružení pro rozhlasovou tvorbu.
Dagmar Misařová
Co v rozhlase dělám:
Připravuji a natáčím Odpolední interview, reportáže magazínu Křížem krajem. Ráda připravuji pravidelné rubriky o knihách a lidech kolem nich. Uvědomuji si sílu okamžiku i atmosféry v živých přenosech z různých míst našeho kraje - to je má srdeční rozhlasová záležitost, stejně jako dokumenty - královská rozhlasová disciplína nabízející neskonalé možnosti rozhlasového zpracování v terénu a následně v režii.
Jak jsem se k této práci dostala:
Jako desetiletá jsem byla pozvána na zkoušku DRSO (Dětského rozhlasového sboru Ostrava), pan sbormistr Jaromír Richter mě přijal a při prvních hodinách natáčení ve Studiu 1 jsem věděla, že v rozhlase budu bydlet. Chvíli to trvalo. Po absolvování Pedagogické fakulty v Ostravě jsem si rok počkala v "rozhlase po drátě" na vyhlášení konkurzu ostravským studiem Českého rozhlasu do zpravodajství. Od 1. 9. 1979 se dobře bavím. Jen razítko ctihodné instituce v dokumentech mi připomíná, že se jedná o práci.
Co považuji za rozhlasová "nej" v mé práci:
Upřímně - nevím. Rozhlasové ceny uděluje porota odborníků, ale i oni jsou posluchači. Žatva, Report, Prix Bohemia, Cena Vládního výboru pro tělesně postižené, Zlatý mikrofon. Za rozhlasová "nej" považuji chvíle při natáčení rozhlasových dokumentů, reportáží a kompozic v terénu a následně ve střižně, studiích a režiích s rozhlasáky nápaditými, citlivými a pracovitými. A přátelství, která mi rozhlas nabídl.
Dosavadní kariéra:
S buldočí zarputilostí - stále rozhlasová. Redakce zpravodajství a Volné rozhlasové tvorby v Ostravě, spolupráce se stanicemi Vltava (stereofonní "Dveře dokořán"), E+M (československý Elán + Mikrofórum), Radiožurnál, Český rozhlas 2 - Praha (Host do domu, Dobré jitro, Dobré odpoledne, Nokturno pro osamělá srdce, Máta, tzv. velké dokumenty ve večerních časech a svátečních schématech, přenosy z měst a městeček). Od 1. 2. 2004 opět Ostrava a Apetýt.
Co jsem ochotna na sebe prozradit:
Jsem matkou tří dětí. Dosud se mi je nepodařilo přesvědčit, že se maminky mají vychovávat, dokud jsou mladé. Chlubím se jediným. Stojím si na velké noze jednačtyřicítce, a to pěkně dlouho. Táhne mému věku na šestapadesát a já ho nestíhám. Přiznávám svou posedlost rozhlasem s dobrými lidmi zatíženými znalostí, zkušeností, smyslem pro spravedlnost, humorem, noblesou, slušným chováním a vnímavostí. Co neznají slůvko NEJDE. Stále se od rozhlasu učím a ráda bych mu to vrátila. Howgh.
Jana Odvárková
Vystudovala střední ekonomickou školu v Praze v Resslově ulici. V Českém rozhlase pracovala v různých profesích, např. jako programová provozní v zahraniční redakci, produkční na Radiožurnálu, asistentka programového a generálního ředitele a nyní jako produkční v centru výroby. Ve výboru má na starosti účetnictví a věci s ním související. Zajímá se o divadlo, literaturu, přírodu i sport.
