Objízdné trasy dálnic

Pokud ovšem jedete například po dálnici anebo po rychlostní silnici, jejíž okolí přesně neznáte, pak je někdy těžké rozhodnout se, zda to zkusit nějak objet anebo zůstat v koloně více či méně jedoucích aut. A jestliže se kolona zastaví, pak si okamžitě říkáte, kde jsou policisté, proč neodklonili dopravu na nějakou objízdnou trasu. Stejnou otázku jsme si položili také my, abychom zjistili, jak systém objízdných tras především na našich dálnicích funguje.

Nezáleží totiž pouze na policistech, zda v důsledku nějaké dopravní nehody budou odklánět dálniční dopravu. Sejít se musí i zástupci majetkových správců komunikací a složek záchranného systému.

"Ti společně vyhodnotí situaci. Jde-li o krizovou situaci, která znamená totální zneprůjezdnění jednoho směru dálnice, které třeba může trvat 4 - 5 hodin, na místě rozhodnou o nějaké alternativní trase. Jde-li však o nějaké hodinové zneprůjezdnění dálnice, musí se vzít v úvahu možnosti objízdných tras, protože v okamžiku, kdy na objízdnou trasu přesměrujete dopravní zatížení z dálnice, logicky dojde k ucpání i té objízdné trasy a pak nemáte jeden problém, ale dva," vysvětluje Jiří Nouza z Ministerstva dopravy.

V zimě je pak rozhodování o odklonu aut z dálnice ještě složitější, jak potvrzuje Otakar Vacín z Ředitelství silnic a dálnic:

"Spíš je tendence, aby nákladní automobily na té dálnici zůstaly a počkaly na odstranění překážky, protože to je většinou daleko lepší řešení, než když se pustí na komunikace, které jsou málo široké, málo únosné a hrozí tam jejich zablokování. V zimním období se prakticky ukazuje, že pokud je z hlediska sjízdnosti problém na dálnici, jsou většinou problémy i na přilehlých komunikacích objízdných tras."

I když to žádný zákon striktně neukládá, každý úsek dálnice či rychlostní komunikace má svou alternativní trasu, jejíž kvalita pochopitelně závisí na terénu.

"Ne všechny rychlostní dálnice a silnice totiž vedou v přibližné stopě bývalých silnic I. třídy. Dám příklad, dálnice D5 v úseku Praha - Plzeň je v podstatě v paralelní trase s bývalou silnicí I. třídy. Od Plzně na Rozvadov už je to jinak. To samé platí u dálnice D1 v prostoru mezi Mirošovicemi a Jihlavou nebo Humpolcem," vysvětluje Jiří Nouza.

Ne každá nejbližší možná silnice se automaticky stává objízdnou trasou dálničního úseku. Jednak se na ní musí shodnut Ministerstvo dopravy, policie a také majetkový správce dané komunikace. A hlavně, každá objížďka musí splňovat určitá kritéria.

"Především jde o vlastní profil dané komunikace, který nám stanovuje možnosti přepravy nákladu jak z hlediska šířkového, tak z hlediska váhového, dále pak o poloměr zatáček, nosnost mostů, a pak je to také otázka průjezdnosti, protože některá města jsou zahlcena auty už takhle," vysvětluje Pavel Šustr z Ministerstva dopravy.

Ze zhruba 600 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací je na tom, co se týče objízdných tras, nejhůř naše nejstarší dálnice D1, konkrétně část vedoucí Vysočinou, protože v počasí, jaké panuje třeba dneska, lze jen těžko posílat nákladní dopravu na klikaté cesty druhých a třetích tříd. A proto Ředitelství silnic a dálnic hledá i jiné možnosti, jak co nejrychleji dálnici opět zprůjezdnit.

"V poslední době jsme začali budovat odbouratelná svodidla pro přejezdy středního pasu, takže při některých nehodách, kdy se předpokládá, že odstranění zabere více času, bychom mohli otevřít přejezdy středního pasu, postavit rychle uzavírku a umožnit vozidlům jízdu v protisměru. Auta by pořád jela a bylo by to výhodnější než objížďky," říká Otakar Vacín.

Tento systém se osvědčil už v závěru roku, kdy přišlo první velké sněžení. Dnes bohužel nešel uplatnit, protože středové pásy jsou zasypány umrzlým sněhem, ale v létě se určitě osvědčí.

Až do teď jsme mluvili o tom, že na našich dálnicích sice existuje systém objízdných tras, ale k odklonu dopravy na ně dochází až po pečlivém zvážení všech okolností. Takže například hodinové čekání či desetikilometrová kolona je z hlediska zainteresovaných složek ještě přijatelná, na rozdíl od představ spěchajících řidičů. Jim nezbývá, než předejít těmto problémům vlastním přičiněním. Jak to udělat? Jednoduše řečeno, poslouchejte dopravní zpravodajství, což ostatně mnozí řidiči také dělají.

"Pokud se stane nějaká dopravní nehoda, nebo se doprava zastaví, často řidiči sami z dálnice sjíždějí, aniž by čekali na nějaký pokyn policie, protože dneska je informovanost médii už na vysoké úrovní, ví se o tom, že je na dálnici nějaký problém, takže často už řidiči sjíždějí o jednu, dvě křižovatky dříve a snaží se tomu místu vyhnout," říká Otakar Vacín.

A díky tomu se pak může kolona na dálnici snadněji rozjet, protože k ní přijede menší množství aut. Ministerstvo dopravy chce proto prostřednictvím rodícího se Jednotného systému dopravních informací zvýšit informovanost řidičů o problémech na dálnici, aby se sami mohli rozhodnout.

"Je potřeba cestující veřejnosti dát větší počet informací o tom, jestli se jedná o bouračku na tři hodiny, nebo na půl dne, jestli došlo ke ztrátě na životech, nebo že problém bude dlouhodobějšího charakteru. Už jsou instalovány alespoň první vlaštovky, na dálnici D1 jsou to velké informační tabule, na kterých by měly být aktuální dopravní informace. V současné době jsou ve zkušebním provozu."

Celý projekt, zahrnující například instalaci mobilních svodidel či proměnných značek, by měl vyvrcholit v létě příštího roku. Těžit by z něj měli také řidiči, kteří si do aut pořídili satelitní navigaci schopnou přijímat dopravní rozhlasové vysílání, aniž by posádka musela rádio poslouchat.

"Řidič má automobil vybavený navigačním systémem, který podporuje systém RDS/TMC, ve kterém se shromažďují dopravní informace. V systému mají určité mapové podklady, pomocí nichž se zpracovávají dopravní informace, koordinují je a vysílají je, a řidič si kupuje navigační mapu na CD. Toto CD je připraveno na to, aby mohlo přijímat a správně vyhodnocovat pomocí radiového vysílání aktuální informace," přibližuje Jiří Novobilský ze společnosti CEDA.

Satelitní navigace může klidně určit jinou objízdnou trasu než policie. Kódované dopravní rozhlasové informace přijímané a vyhodnocované satelitní navigací mohou v rámci plnohodnotného zkušebního provozu už zhruba půl roku využívat i čeští motoristé. Jeden systém funguje v Praze na vysílači Český rozhlas - Regina a druhý, celorepublikový, zprostředkovává Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Například v sousedním Německu jsou vzhledem k hustotě dopravy satelitní navigace vyhodnocující kódované, takzvané tiché, dopravní zpravodajství velice oblíbené a mají velkou budoucnost. Stojí však od 15 do 60 000 a to je v našich podmínkách hodně. Takže řidičům většinou nezbývá, než spoléhat se na vlastní hledání v mapě, pokud se chtějí vyhnout delší koloně na dálnici. Nelze totiž předpokládat, že by byla vydána speciální mapa objízdných tras.

"Máme samozřejmě stanovenu po celé té trase potenciální objízdnou trasu, ale těžko ji lze v tuto chvíli doporučovat, protože se vždycky vychází z aktuálního zhodnocení situace. Může se stát, že na té potenciální objízdné trase může být nějaká uzavírka nebo objížďka, a pak se musí zvolit nějaká jiná trasa. Vždycky to musí odpovídat aktuálnímu stavu a takové věci se nedají plánovat dopředu," dodává na závěr Jiří Nouza z Ministerstva dopravy.