Hlavní pracovní poměr mám na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde učím budoucí češtináře, nakladatele a mediální pracovníky jazykovědným předmětům.
Odborně se zabývám zejména gramatikou slovanských jazyků a výklady místních a pomístních jmen. Občas píši a publikuji povídky, ale hlavně hodně čtu (např. K. Amise, R. Dahla a D. Lodge, se zvláštní oblibou také všeobecné encyklopedie, které mě nepřestávají uchvacovat strhujícími zvraty v tématu vyprávění).
Textuji bluesmana J. Mížu, též jsem sám vystupoval jako písničkář, skoro pořád poslouchám hudbu (zvláště rád mám české hudební baroko a britský rock 60. let 20. století) a v souladu s rodinnou tradicí už jsem také ledacos pokreslil a pomaloval. Soustavně se věnuji sportům, zejména takovým, při kterých si můžu s někým povídat (pěší turistika, plavání, tlačení dětského kočárku na velké vzdálenosti).
Všechny články
-
Mák
My Češi jsme prý národem jedlíků máku. Zahraniční studenti o máku mluvili jaksi pološeptem, asi tak, jako my si povídáme o tom, že v Nizozemí jde legálně koupit marihuana.
-
Svíčková
Znám několik Čechů, kteří by dovedli pořádat přednášky a workshopy o guláši anebo třeba o svíčkové. Právě slovo svíčková je tématem tohoto jazykového okénka.
-
Nech si dařit
Proč se vlastně říká nech si dařit? První lingvistická odpověď by mohla opatrná: jazyk se prostě mění, lidé mají rádi nové věci, rádi si hrají s jazykem.
-
Je pravdou
Existují různé způsoby, jak okrášlit svůj projev - jak docílit toho, že jazyková forma dodá určitého lesku tomu, co sdělujeme.
-
Brajgl a brak
Platí, že slovo, které pochází z jiného jazyka, si ponechává určitou exkluzivitu. Třeba v tom, že má citové zabarvení.
-
O zdravení a vykání aneb jak být zdvořilý
Učit se jazyk neznamená jenom učit se slovíčka a gramatiku. Kdo chce mluvit a rozumět, ten se musí také naučit, kdy se co hodí.
-
Gurmán a gourmet
Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.
-
Sedět, sednout, sedat, sedávat aneb slovesa sedavá
Čeština se vyznačuje opravdu velmi rozvinutou vidovou schopností, a to dokonce i ve srovnání s některými jinými slovanskými jazyky.
-
Spojková dvojice jednak - druhak
Progresivní spojková dvojice jednak - druhak není v češtině ničím novým. Byla nápadnou součástí jevištní a také korespondenční řeči Jiřího Voskovce a Jana Wericha.
-
Odkud se vzalo slovo Evropa
Je asi pravidlem, že ta úplně nejobyčejnější a všeobecně známá jména jsou snad nejzáhadnější co do jejich původu. Odkud se vzalo slovo Evropa?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 20
- 21
- 22
- 23
- 24
- …
- následující ›
- poslední »