Hlavní pracovní poměr mám na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde učím budoucí češtináře, nakladatele a mediální pracovníky jazykovědným předmětům.
Odborně se zabývám zejména gramatikou slovanských jazyků a výklady místních a pomístních jmen. Občas píši a publikuji povídky, ale hlavně hodně čtu (např. K. Amise, R. Dahla a D. Lodge, se zvláštní oblibou také všeobecné encyklopedie, které mě nepřestávají uchvacovat strhujícími zvraty v tématu vyprávění).
Textuji bluesmana J. Mížu, též jsem sám vystupoval jako písničkář, skoro pořád poslouchám hudbu (zvláště rád mám české hudební baroko a britský rock 60. let 20. století) a v souladu s rodinnou tradicí už jsem také ledacos pokreslil a pomaloval. Soustavně se věnuji sportům, zejména takovým, při kterých si můžu s někým povídat (pěší turistika, plavání, tlačení dětského kočárku na velké vzdálenosti).
Všechny články
-
Co člověk má, když má „utrum“?
Tak tedy, co člověk má, když má utrum? Slovo utrum zní latinsky, ale opravdová latina to v našem frazeologismu mít utrum asi není.
-
Tady mu pšenka nepokvete. Co jste o tomto frazeologismu možná nevěděli?
V zemědělství kdysi pracovalo mnohem víc lidí. Možná i díky tomu máme v jazyce frazeologismy jako „tady mu pšenka nepokvete“ ve smyslu: nebude se mu dařit, nebude úspěšný.
-
Víte, kolik je v Česku Lhot?
Kdyby si někdo měl vymyslet typicky české jméno pro obyčejnou českou vesnici, třeba do nějaké pohádky, určitě by se k tomu hodilo slovo Lhota.
-
Tropy nám dávají zabrat. Z jazykového hlediska mají spojitost s vítězstvím
V létě nám i středoevropská příroda dává stále častěji ochutnávku toho, jaké by to bylo, kdybychom byli zemí tropickou. Tropy jsou ale zajímavé i z jazykového hlediska.
-
Prsty a ruce jako častý prvek v mnoha rčeních. Nejen v češtině
V češtině, ale i napříč dalšími evropskými jazyky, se v mnoha rčeních vykytuje zmínka o rukou nebo prstech – omotat si někoho kolem prstu, nehnout pro někoho ani prstem...
-
Pojem „freelancer“ se užívá čím dál častěji. Vznikl už ale před více než 200 lety
Je docela běžný jev – zvláště u mladých lidí – že se v mluvě nahrazují jindy běžně užívaná česká slovíčka anglickými výrazy stejného významu. Freelancer do toho zapadá.
-
Kolik lezeš? Čím je specifická horolezecká mluva
Každý používáme nějaký slang. Nejčastěji v práci, vyznačuje se to úsporností ve výrazu. Mají jej třeba také horolezci, kteří jsou teď v létě zvlášť aktivní.
-
Sloveso „vnímat“ nám pomáhá vyhnout se slovesům s konkrétnějším významem
Sloveso vnímat je v češtině v posledních letech hodně používané. Někdy i proto, že nám pomáhá v některých kontextech vyhnout se slovesům s poněkud konkrétnějším významem.
-
Senzační, senzace, senza. Odkud se k nám tato slova dostala?
Senzace! Když je člověk tzv. paf, dere se mu na jazyk i tohle slovo. Dostalo se k nám přes němčinu a francouzštinu z latiny.
-
Cifra a šifra
Cifra a šifra. Slova, která podobně znějí, spolu mají i souvislost, na kterou se blíže podíval náš bohemista.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »