Hlavní pracovní poměr mám na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde učím budoucí češtináře, nakladatele a mediální pracovníky jazykovědným předmětům.
Odborně se zabývám zejména gramatikou slovanských jazyků a výklady místních a pomístních jmen. Občas píši a publikuji povídky, ale hlavně hodně čtu (např. K. Amise, R. Dahla a D. Lodge, se zvláštní oblibou také všeobecné encyklopedie, které mě nepřestávají uchvacovat strhujícími zvraty v tématu vyprávění).
Textuji bluesmana J. Mížu, též jsem sám vystupoval jako písničkář, skoro pořád poslouchám hudbu (zvláště rád mám české hudební baroko a britský rock 60. let 20. století) a v souladu s rodinnou tradicí už jsem také ledacos pokreslil a pomaloval. Soustavně se věnuji sportům, zejména takovým, při kterých si můžu s někým povídat (pěší turistika, plavání, tlačení dětského kočárku na velké vzdálenosti).
Všechny články
-
Emotikony a emodji. Proč si bez nich nedokážeme chatování ani představit?
Mnozí z nás si neumí představit, že by při chatování nepoužívali emotikony, chcete-li smajlíky nebo také mračouny. Pomáhají nám, abychom se lépe dorozuměli.
-
Co můžete najít v etymologickém slovníku jazyka staroslověnského?
Staroslověnština je nejstarší doležený psaný jazyk Slovanů. Jen málokterá slova, která najdete právě ve staroslověnštině, čeština nemá. A to je téma pro našeho bohemistu.
-
Víte, jak dlouho už se častěji užívá slovo „senioři“ než „důchodci“?
Každý by chtěl být stále mlád, jak zpíval Karel Gott. Jenže dřív nebo později bude každý z nás patřit do skupiny, kterou označujeme jako senioři.
-
Víte, jaké jsou rozdíly, ale i spojitosti mezi slovy pecař, pecák a pecivál?
Víte, kdo je to pecák? Pokud hádáte, že to bude někdo, kdo pracuje s pecí, tak máte pravdu. Tímto pojmem a jemu blízkými se zabýval náš bohemista.
-
Slovo „pořešit“ pohledem bohemisty
Neustále něco v našich životech řešíme. Právě předponová odvozenina od slovesa řešit, sloveso pořešit, bude tématem dalšího jazykového okénka našeho bohemisty.
-
Šedivé úterý nebo sazometná středa. Znáte původ názvů jednotlivých dní pašijového týdne?
Modré pondělí, šedivé úterý a škaredá nebo kdysi také sazometná středa. V dalším jazykovém okénku budeme s naším bohemistou pátrat po původu názvů dní pašijového týdne.
-
Fajnšmekři ve fastfoodu
Do českého jazyka si čas od času najde cestu i slovo, které známe z jazyků jiných. Takovými jsou například slova fajnšmekr a fastfood. Více nám o nich řekne náš bohemista.
-
Slova, která podle předpokladů měla vymizet, ale používají se víc než často
I dnes v češtině určitě najdeme výrazy, které pokládáme za zastaralé a počítáme s tím, že budoucna z našeho jazyka vypadnou úplně.
-
Přitažený za vlasy aneb často používaný ustálený výraz
Ve frazeologii různých jazyků je tolik ustálených rčení, která obsahují jako základ slova typu ruka, noha, oko, ucho a podobně. A poměrně často se vyskytuje i slovo vlasy.
-
To dáš! Odkud se toto spojení v češtině vzalo?
Velmi často dnes slýcháme během – zejména neformálních konverzacích – slovní spojení „to dáš“. Používá se nejčastěji ve smyslu, že něco zvládnete, nebo se vám něco podaří.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »