Ondřej Bláha

Kdo by si pomyslel, že ani etymologové, fundovaní lingvisté na slovo vzatí, nevědí s jistotou, jak slovo necky vzniklo a jak se vyvíjelo.

Angličtina není jenom zdrojem slov, která si osvojujeme, ale ovlivňuje i to, jak se v dnešní češtině užívají slova, která anglického původu nejsou a která tu byla předtím.

Angličtina se v českých zemích zabydlela tak, jako žádný cizí jazyk. Tentokrát se podíváme na slovní spojení, které v posledních necelých dvou letech zaznamenalo vzestup.

Slovní spojení „milostivé léto“ má v češtině velmi dlouhou tradici. Z dnešního pohledu to známe jako nabídku lidem, kteří se topí v dluzích.

Blíží se oslavy Silvestra a Nového roku, k čemuž, ať chceme nebo ne, patří alkohol a opilost. Tentokrát se podíváme na s tím související slovní spojení „být pod obraz“.

Stará čeština měla pro latinské slovo advent český protějšek, a sice příštie. Slovo příštie fungovalo v kontextu značně širším, než je tomu u slova advent.

Stará čeština měla pro latinské slovo advent český protějšek, a sice příštie. Slovo příštie fungovalo v kontextu značně širším, než je tomu u slova advent.

Člověk nemusí všechny poznatky o světě nosit v hlavě. Pokud jde o věci jazykovědné a konkrétně češtinářské, zaručené zdroje nabízí Ústav pro jazyk český Akademie věd. Jaké?

Náš národní světec a patron si snad ani nemohl přát lepší jméno. U svatého Václava totiž opravdu platí ona latinská průpovídka: nomen omen, tedy doslova jméno a znamení.

Co má společného švec, kopyto a malíř ze starého Řecka? Po stopách známého rčení se vydal bohemista Ondřej Bláha. A co vypátral, se dozvíte v pravidelném jazykovém okénku.