Ondřej Bláha

Není to jen slovní zásoba, co se v češtině vyvíjí. Mění se také gramatika, proces jejího vývoje je jen mnohem pomalejší a pravidelnější. Podívejme se na trpné příčestí.

V češtině je opravdu jen málo slov, která se etymologům nepodařilo vyložit. Přesto i taková existují. Důkazem je slovo číman.

Prášek od bolesti, slýchávám v lékárně nebo i ve škole, kde se někteří studenti vzájemně zásobují všelijakými pilulemi proti bolení hlavy.

Často přicházím do kontaktu s cizinci – studenty i kolegy na univerzitě. Zaujalo mě, když jsem od nich opakovaně slyšel, že my Češi máme jakousi zálibu v maličkých věcech.

Zastavme se ještě jednou u prezidenta Masaryka a především u jeho češtiny, u způsobu, jakým mluvil a psal.

Že má jazyk vliv na to, jak se díváme na svět, dokazuje mimo jiné i to, jak určité jazyky interpretují zvuky, které vydávají i ta nejobyčejnější domácí zvířata.

Svět internetu je skutečně bezbřehý a bezedný. Nejen pokud jde o informace, které člověk o čemkoli a o komkoli může na internetu získat, ale také pokud jde o jazyk.

Málokdy se stane, že by se původní význam slova úplně ztratil a objevil se nový význam, který by s tím starým nijak nesouvisel. Ale stává se to. Důkazem je slovo „chabrus“.

Raný podzim je obdobím utěšeného zrání a často i všelijakého zpracovávání a ochutnávání plodů, které se letos na zahradách urodily. A nejen na zahradách, ale i na vinicích.

Dnes se podíváme na jeden opravdu častý způsob, kterým se náš jazyk potkává, kontaktuje a prostupuje s jazyky cizími - automatický překlad.