Ondřej Bláha

Jan Hus patří k nejvýznamnějším osobnostem naší historie. Výraznou stopu zanechal i v našem jazyce. Tentokrát jsme se vydali po stopách Jana Husa coby lingvisty.

O nás Češích je známo, že jsme ptákům věnovali vždycky velkou pozornost. Svědčí o tom ostatně i vysoká frekvence různých ptačích příjmení jako Holub či Drozd.

Slovo šumafuk je samozřejmě slovem nespisovným, ale zároveň je i celkem frekventované. Kde se slovo vzalo a jak dlouho už ho v češtině používáme?

Rčení, že je to či ono pro mě španělská vesnice jste určitě už někdy slyšeli či použili. Kde se v češtině vzalo a proč zrovna španělská vesnice?

Japonská kultura byla v Evropě několikrát vyloženě módní a přišlo odtud i mnoho desítek slov. Tato slova, tedy japanismy, běžně užíváme i v dnešní češtině.

Zde, tady, tu a mnoho dalších výrazů v jednotlivých nárečích a všechna označují polohu v prostoru. V angličtině si přitom vystačí se slovem jediným. Proč tomu tak je?

Mezníkem, u kterého se mění gramatika, je skutečně číslovka pět. Tato hodnota byla pro naše předky skutečně hraniční, protože právě pět prstů je na jedné ruce.

Podívejme se na to, jaký význam mají při modelování aktuálních vztahů mezi lidmi zdrobněliny. 

Pátrání po možných variantách motivace pojmenování dvou kopců, které jsou nadohled z Olomouce, konkrétně Jedová a Fidlův kopec

Velikonoce jsou svátky, které prostě nutně potřebujeme. Do těchto jarních dní, kterým jako by pořád něco chybělo, musí něco vstoupit.