Pochvala týmové spolupráce na Rádiu Junior

Vážený pane doktore,

rád bych Vašim prostřednictvím vyjádřil pochvalu nového pořadu Rádia Junior Ušounova pohádková školka. Předně Ušoun získal konečně prostor pro konkrétní cílovou skupinu, pro kterou svým charakterem odpovídá – před vznikem pořadu byl v celodenním vysílání a jeho úloha často nekorespondovala s obsahem, takže se mi koncepčně do stanice nehodil.

Na pořadu si ale cením daleko více věcí: Z Ušounovy pohádkové školky cítím týmovou spolupráci, což považuji pokaždé za vklad podobných pořadů, protože se ve výsledku do něj všichni zúčastnění promítnou – každý může přinést podnět, můžou společně o díle diskutovat, vzájemně se doplňovat, atd. Kupříkladu je tu rubrika Ušounovo zpívání, v níž jsou i autorské texty, které jsou psány přímo pro pořad. Paní Rychterová přímo ve studiu hraje na kytaru a společně s Ušounem zpívají. Nemám to sice nijak potvrzeno, ale protože je paní Rychterová textařka a píše i písničky pro děti, myslím si, že na písničkách pro vysílání se může autorsky podílet.

V pořadu účinkují dvě osoby, dochází mezi nimi k živému dialogu. Dříve se sice paní Rychterová ve vysílání pokoušela tvořit něco podobného – hrála s Ušounem hru na dialog (něco povídala a pouštěla navazující repliky Ušouna ze záznamu), výsledek na mne ale působil i přes veškeré úsilí o autenticitu poněkud uměle. Teď je situace už jiná, protože dialog mezi paní Rychterovou a paní Jandovou vzniká na místě ve studiu. I když jsem nenašel informaci o tom, že by měl pořad svého režiséra, přesto si myslím, že ho má – pořad má svůj řád a vykazuje stopy pevného vedení.

Dále si na pořadu vážím dynamičnosti ve střídání jednotlivých rubrik a činností. Ve dvaceti minutách je tu kromě pohádky mimo jiné Ušounova písnička, Ušounovo cvičení, hádanky, soutěž aj. Části mají pro předškolní děti rozumnou délku. Jsem také rád, že se nakonec podoba pořadu změnila, protože v původním přehledu o změnách na Rádiu Junior, který je k dispozici na stránkách Rady Českého rozhlasu, se v půl hodině měly objevit dvě až tři pohádky, minutová hra a ještě se zde mělo zpívat a vzdělávat. Osobně si neumím představit, jak by se vše, co bylo původně nastíněno, mělo stihnout.

Dalším prvkem, který oceňuji, je zmíněné vzdělávání, které je realizováno zábavnou a nenucenou formou – příkladem je určitý dialog, do kterého jsou informace vpravovány. Dříve byly kromě jiných využitých způsobů edukace rozstrkány do příspěvků, jejichž názvy jako např. Zapiš si to za uši přímo říkaly: Bacha, budeme se učit. Každý díl Ušounovy pohádkové školky, co dosud běžel, měl navíc i svůj příběh nebo konkrétní téma.

Na závěr – jsem rád, že se v pořadu čas od času objeví jeho název např. po písničce, aby náhodný posluchač Ušounovu pohádkovou školku měl na rozdíl od ostatních pohádek a her pro mládež vysílaných na Rádiu Junior po jejich skončení možnost identifikovat a případně si ji zapamatovat a pustit příště.

Přeji Ušounově pohádkové školce, aby našla své posluchače – pořad má svou kvalitou laťku nasazenou vysoko, a tvůrcům spoustu energie do nových dílů.

S pozdravem,

Kamil Fajmon

Vážený pane Fajmone,

děkuji Vám za zhodnocení některých programových prvků Rádia Juinior. Seznámil jsem s ním Helenu Petákovou, pověřenou řízením stanice, která jím byla potěšena. Přikládám podstatné body jejího vyjádření:

„Dopis pana Kamila Fajmona mi udělal upřímnou radost, nejen proto, že vyznívá veskrze pochvalně, ale zejména proto, že si všímá různých aspektů, které se při tvorbě Ušounovy pohádkové školky snažíme brát v úvahu. Cílem pořadu je děti rozvíjet v duchu metodického materiálu MŠMT známého jako Desatero pro rodiče dětí předškolního věku, snažíme se to ovšem dělat zábavnou formou, jak pan Fajmon správně podotýká.

Pořad prošel dlouhou testovací fází, pilotní díl jsme pustili skupinám předškolních dětí a na základě jejich reakce jsme poté ještě upravili strukturu pořadu tak, aby byla pestrá, vyvážená a jednotlivé části měly stopáž přiměřenou věku posluchače.

Jsem ráda, že je z pořadu cítit týmová spolupráce, skutečně se podařilo vytvořit tým tvůrčích lidí, kteří vzájemně souzní a společná práce na pořadu je baví. Poměrně nová posila redakce Rádia Junior Denisa Kimlová se skvěle osvědčila jako scenáristka a v tomto případě i jako režisérka, Jana Rychterová pořadem nejen provází, ale také skládá pro některé díly původní písničky a výborně se doplňuje se Zorou Jandovou, která od počátku propůjčuje hlas maskotovi stanice. S panem Fajmonem se shodneme i na tom, že v celku vysílání působil Ušoun Rušoun neústrojně a cílová skupina, kterou chceme nyní primárně oslovovat (8-12 let), se s touto postavou neztotožňovala. V pořadu pro nejmenší to Ušounovi naopak velmi sluší.“

Tolik z vyjádření Heleny Petákové.

Přeji Vám i další pozitivní posluchačské zážitky a vše dobré do roku 2018.

Se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu