Připomínky k článku o J. A. Komenském

16. únor 2021

Z terminologické nepřesnosti nelze vyvozovat závěry o lžích a záměrech motivovaných českým šovinismem.

Dobrý den, pane Pokorný

píši vám jako ombudsmanovi, ať laskavě poučíte p. Zemana z ČRo Sever, který mě odepsal kvůli svému článku o Komenském. Píše, že Komenský je Čech, protože mluvil česky ( proboha !!! ) nebo že bylo Markrabství součástí Království českého. To nebylo ani minutu, protože bylo součástí soustátí zvaného Země koruny české. Ty lži jsou tak rozšířené a stereotypy i snad záměr stále stejný.

S pozdravem

R. V.

______________________________________________________________________

Vážený pane,

se zájmem jsem si přečetl článek redaktora Jiřího Zemana (dostupný z tohoto odkazu) i průvodní korespondenci.

https://sever.rozhlas.cz/kterak-uciniti-aby-clovek-delal-dobre-i-kdyz-se-nikdo-nediva-350-let-od-smrti-j-8365823?fbclid=IwAR0Vf2XWCHcX_QILwBPZw9OO3xbuChNqXs0gWYuvPrt3An06moqwmkQHjd0

Podle mého názoru článek neobsahuje z hlediska národnostního sporné formulace. Označení Jana Amose Komenského za jednoho z největších myslitelů českého národa pokládám za standardní. Podle stejného klíče se za české označují významné osobnosti narozené v historických zemích Koruny české, tedy v Českém království, Markrabství moravském, Opavském knížectví a částech dalších slezských knížectví na území dnešní České republiky. Ti všichni užívají češtinu jako prostředek komunikace. Abych uvedl příklad, o Ludvíku Vaculíkovi se také běžně mluví jako o českém spisovateli. Koneckonců další moravský rodák František Palacký nazval své nejdůležitější dílo Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

Českému království nadřadil pojem Země Koruny české Karel IV. roku 1348. Nechci se pouštět do terminologického sporu, faktem je, že ve funkčním publicistickém stylu není nutno vyžadovat po autorovi takovou přesnost termínů, jakou vyžaduje funkční odborný styl. Království české je historický pojem pro dnešní Čechy, zhruba řečeno, ale zároveň často (i když nepřesně) přenášený na Země Koruny české. Je to nepřesnost, jsem si toho vědom, lépe by bylo se jí vyhnout, ale osobně bych nedoporučoval vyvozování závěrů o lžích a záměrech, patrně motivovaných českým šovinismem. Chápu hrdost a citlivost moravských rodáků, ale na druhou stranu neznám žádný politický ani společenský proud, který by se zaměřoval na vyjádření převahy Čech nad Moravou. Terminologická nepřesnost - ano, ale lež a záměr - podle mého názoru nikoli.

S pozdravem a díky za pochopení

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

_______________________________________________________________________

Dobrý den,

ta vaše argumentace je poněkud zavádějící. On se totiž v médiích běžně nazývá Čechem i Sigmund Freud, moravský rodák a německy mluvící Žid nebo Leoš janáček, spoluautor Moravských národních písní a předseda Klubu moravských skladatelů. Dokud nebyl známý, tak ho historik Nejedlý tituloval vesničanem z Moravy, skládající primitivní skladby, jak byl Janáček rázem slavný, hned z něho byl Čech, jak jinak. A vy dodnes jedete podle této šablony, ani jsem jinou odpověď nečekal. Nejste první ani poslední, kdo takto odpovídá, v podstatě jako vámi vzpomínaný Palacký, tj. v duchu obrozeneckého českého nacionalismu.

R. V.

______________________________________________________________________

Vážený pane,

máte právo na své názory, jen se dovoluji ohradit proti tomu, že bych snad zastával ideje českého nacionalismu, tedy nacionalismu namířeného vůči moravské identitě. Taková mentalita je mi cizí. jsem českým vlastencem a své vlastenectví chápu jako vlastenectví zemské, hrdost a sympatie k zemím tvořícím Českou republiku. Jakékoli vymezování jedné části vůči druhé, či dokonce vyvyšování se je pro mne nepřijatelné. My dva nezměníme to, že v pojmu "český" je ve výše uvedeném významu obsažena i moravská a slezská složka Českých zemí. Řešení nahrazující tento pojem pojmem "Bohemie" apod. se neujalo, to my dva také nezměníme. Ale jestli Vám mohu poradit, nedívejte se na Čechy jako na nepřátele Moravanů a Slezanů. Neznám nikoho, kdo v myšlence českého nacionalismu shledával něco rozumného nebo následováníhodného.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

______________________________________________________________________

Dobrý den,

ale já také chápu vaše názory. Nemyslete si, že jsou Češi mí nepřátelé, mám mezi nimi spoustu přátel a známých. Ale není náhoda absentující orlice na repre dresech, Česko-moravská vrchovina se nazývá Vysočinou, Česko-moravský fotbalový svaz také jinak (o změně malého státního znaku na ministerstvech nemluvě), další příliv středočeského slangu v médiích, ČRo Brno stále méně hodin vysílání atd. Takže moje kritika míří hlavně do části pražské politiky, státní správy a médií z téhož města. Proč právě tam? Žijeme přece v centralistickém státě, nemá smysl si namlouvat něco jiného...

S pozdravem

R. V.

_______________________________________________________________________

Vážený pane,

myslím, že my dva nejsme ve sporu. Také já rozumím Vašim argumentům i Vašim pochybnostem. K postupu státní správy nemám bližší informace, ale mohu zodpovědně říci, že v programu Českého rozhlasu Brno se protimoravská tendence neobjevuje. Jistý centralismus ale ano. Ten však není motivován protimoravsky. Všechna regionální studia Českého rozhlasu sdílejí část programu z toho důvodu, že je to finančně výhodné. Tady je potřeba uvědomit si, že Český rozhlas má jako zdroj svých příjmů rozhlasové poplatky, které se nezvýšily od roku 2004. Od té doby se zdražilo prakticky vše, cestou jsou úspory včetně propouštění a také sdílení části obsahu, které zlevňuje programovou složku. Za sdílením některých programů na stanici ČRo Brno je třeba hledat tyto důvody, koneckonců pohled do programů ostatních regionálních stanic potvrzuje, že jsou na tom stejně jako ČRo Brno.

Vrátím se ještě k Vašemu minulému dopisu, v němž jste upozornil na to, že je Sigmund Freud označován někdy za Čecha. To je projev obecnější tendence, která má své kořeny v nejasných hranicích národní identity. Zkušenosti s tím má třeba i Milan Kundera, často dnes považovaný za francouzského spisovatele. Franze Kafku považují za svého hned čtyři národní literatury: rakouská, česká, německá a židovská. To, co popisujete, tedy také není vlastností českého šovinismu. Literární komparatistika nabízí řešení v teorii dvoj- nebo vícedomosti, kterou rozpracoval tým pod vedením slovenského profesora Dionýze Ďurišina. Abych to zkrátil, některé jevy hodnotím jinak než Vy, protože pro ně mám racionální vysvětlení, které nepracuje s českým (protimoravským) nacionalismem. Nemohu ale samozřejmě vyloučit, že takové tendence někde na okraji společnosti mohou existovat, i když se s nimi osobně nesetkávám.

Srdečně zdraví

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

Spustit audio