Program Dvojky v novém roce

Vážený pane ombudsmane,

Na začátku mého sdělení si dovoluji Vám popřát vše dobré v letošním roce 2017, který bude zřejmě velmi bohatý na vnitro- i mezinárodně politické události, na které bude muset Český rozhlas objektivně reagovat.

V této zprávě mám několik nesourodých témat, ke kterým bych Vám rád sdělil svůj osobní názor.

1. Zelená vlna (Radiožurnál)

V loňském roce jsme si psali zejména na téma Nová Zelená vlna. S úlevou jsem po Novém roce na Radiožurnálu zaznamenal, že tyto relace získaly opět civilizovanou podobu jak po stránce prezentační, tak i obsahové. Dovoluji si Vám pogratulovat k tomu, že jste zajistil kultivaci této důležité relace.

2. Polední hrátky – 12 ve 12 (Dvojka)

Stejný postoj jako k proměně Zelené vlny mám i k programu Polední hrátky, protože touto změnou jsem ušetřen nicneříkajících plků paní Kostkové, která jednotlivé skladby tohoto pořadu slepovala mluveným slovem zpravidla egocentricky zaměřeným, které na mě působilo asi tak, jako když na nábřeží „hází kachnám“…

3. Noční proud (Dvojka)

Jsem pamětník původní verze tohoto programu na stanici Hvězda, proto jsem v loňském roce uvítal jeho znovuuvedení. K současné verzi bych měl dvě připomínky:

3.1 Každý pořad má svojí znělku a bylo by vhodné s touto znělkou zacházet ohleduplně, tedy nechat jí dohrát pěkně celou, a ne jako s nuceně trpěnou vycpávkou, do které je nutné pokud možno ihned začít chrlit moudra. Tato znělka sice nemá tak dlouhou historii jako např. Kolotoč nebo Hajaja, ale je také pěkná a mluvené slovo průvodce programem může začít třeba až o jednu minutu později. Myslím, že by se nic nestalo, maximálně by moderátor ušetřil tak tři věty nebo jednu skladbu.

3.2 Nevím, který den to je, ale asi tak jednou týdně má v Nočním proudu slovo nějaký expert z Brna. Jeho mluvený projev je na úrovni scének Luďka Soboty; problém je v tom, že Luděk Sobota dělal humor nadsázkou, kdežto mluvený projev tohoto „diskžokeje“ je opravdový a působí dojmem potícího se nepřipraveného studenta u maturitní zkoušky, který bral hodiny rétoriky zřejmě u pana Milouše Jakeše. Neznám toho člověka, nikdy jsem ho neviděl, ale když ho slyším, jak se snaží být zajímavý a vtipný, raději rychle přeladím na HR4. Zkuste si poslechnout asi tak čtvrthodinku jeho mluveného programu a podělte se prosím se mnou o názor, zda toto musí být součástí programu celostátní veřejnoprávní rozhlasové stanice.

4. Hudba ke snění (Dvojka)

Jsem velmi vděčným posluchačem tohoto pořadu, a když přijdu domů z odpolední směny, vždycky se těším, jak si při této příjemné hudbě uvolním hlavu a tento proces doprovodím skleničkou dobrého vína nebo piva a po české státní hymně jdu „do kanafasu“.

5. Šlágry od srdce – Václav Hybš (Dvojka)

Velmi rád jsem poslouchal tento pořad a někdy až militantně jsem si hájil vysílací čas v nedělním poledni. Bohužel od Nového roku jsem zaznamenal změnu, kdy tento pořad nahradil Muzikál expres. Této změny lituji, protože si nemyslím, že by od Václava Hybše již nebylo co vysílat, a ukázky ze světových muzikálů mi splývaly v jednu neutrální, trošku víc uječenou hudební produkci, která mě vůbec neoslovuje. Situaci jsem částečně vyřešil tím, že jsem si zakoupil všechna dostupná CD s hudbou orchestru Václava Hybše. Bohužel příjemné průvodní slovo k jednotlivým skladbám mi velmi chybí a považuji to za velkou ztrátu.

6. Jazykovědné pořady na Dvojce

Přimlouval bych se za to, aby jazykovědné pořady, které na Dvojce vysíláte, mám na mysli zejména Proč se to tak říká, O původu příjmení, Názvopis a Jazykový koutek, vyšly v knižní podobě nebo na CD, tak jako Toulky českou minulostí. Myslím si, že se jedná o nedoceněné perličky, které příjemnou a nenásilnou formou vzdělávají posluchače. Učinil jsem osobní zkušenost, že pokud jedu autem v noci (asi tak 650 km), mluvené slovo (např. Vančurovo Rozmarné léto nebo Chevalierovy Zvonokosy) udrží mojí pozornost zdaleka úspěšněji než jakákoliv hudba navíc je to i příjemné pohlazení pro uši i duši.

Do této kategorie bych ještě přiřadil dva velmi vlídné pořady z trošku jiného soudku. Jsou to Láska za lásku a Stříbrný vítr. Bylo by možné se podnětem k vydání výše uvedených pořadů na papírovém nebo CD nosiči pro Radiotéku ČRo zabývat?

To je prozatím vše, co jsem za několik prvních týdnů vysílání Českého rozhlasu měl na srdci.

S pozdravem

Jaromír Konečný

Vážený pane Konečný,

děkuji Vám za řadu konkrétních připomínek k činnosti Českého rozhlasu. Oceňuji Vaše pochvalná slova, ale vážím si i kritických podnětů, protože zpětná vazba, zejména ta míněná upřímně jako podaná ruka, je neocenitelná pomoc.

Ve včerejším pořadu Káva o čtvrté (26. 1. 2017) jsem se na základě Vašeho dopisu zmínil o tom, že problémy kolem Zelené vlny se postupně podařilo vyřešit tak, že v současné době nezaznamenávám prakticky žádné negativní ohlasy. Jsem rád, že mé intervence opírající se o posluchačské připomínky měly svůj význam. Stejně tak mě těší, že moje debaty s vedením Dvojky přispívají k hudební profilaci stanice v souladu s očekáváními většiny posluchačů (větší žánrová pestrost, větší důraz na domácí tvorbu a také na orchestrální melodie). Vaši kritickou poznámku týkající se Nočního proudu jsem zaslal dramaturgovi tohoto pořadu Miloši Skalkovi a včera jsem ji tlumočil i šéfredaktorovi stanice Martinu Gromanovi.

Pana šéfredaktora jsem zároveň požádal o vysvětlení, proč se v neděli v poledne nevysílá pořad uváděný Václavem Hybšem. Toto vysvětlení přikládám:

Šlágry od srdce jsme vysílali mnoho let – vlastně ještě od vedení Jiřího Vejvody - a přišel tedy čas udělat změnu, na které jsme se s panem Hybšem dohodli. Na místo jeho pořadu jsme na nedělní poledne nasadili Muzikál expres, který se zaměřuje na současnou hudební produkci v Evropě, ve světě i u nás. Jednak je tento pořad jakýmsi protipólem sobotního Klubu evergreen ve stejném čase. Ten se věnuje současné swingové scéně a Muzikál expres scéně muzikálové. Celkově to souvisí s naší tendencí dávat přednost i v hudbě pořadům, které reflektují současnost, a ne jen minulost, ale zároveň svým žánrem sedí k dramaturgii Dvojky, tedy stanice, která nabízí hudbu příjemnou, melodickou, evergreeny. A zároveň tyto pořady připravují autoři, kteří se svým žánrům opravdu do hloubky a dlouhodobě věnují. Tento přístup je podle mne veřejnoprávní a nikdo jiný než Český rozhlas tento přístup k hudbě nemůže v českém éteru nabízet.

Tolik tedy vyjádření pana šéfredaktora. Jako zástupce oprávněných zájmů posluchačů jsem panu šéfredaktorovi i programové ředitelce Českého rozhlasu tlumočil výhrady posluchačů včetně Vás k této programové změně a naznačil jsem možný způsob řešení. Tím by byl podle mého názoru návrat pořadu s evergreeny české populární hudby do nedělního poledního času a přesun Muzikál Expresu do času, který by lépe odpovídal charakteru tohoto pořadu.

Děkuji Vám i za tipy pro Radiotéku nebo pro vydavatelství Radioservis. Seznámil jsem s nimi ředitele Radioservisu Radima Kolka a dramaturga Radiotéky Roberta Tamchynu. Jeho krátkou informaci připojuji, třeba Vám bude ku prospěchu:

Výběr pořadu Láska za lásku na CD vychází a je k poslechu i v iRadiu, a to i ke stažení https://goo.gl/nOpBcs, taktéž rozhovory Stříbrný vítr: https://goo.gl/6Nbq0p.

Přeji Vám pěkný víkend a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu