Soňa Vaicenbacherová

Masečník kulovitý je u nás považován za vyhynulou houbu. Běžně roste ve Skandinávii, Finsku a Rusku. Kdo ho najde v Česku, sklidí ovace.

V hromadném stravování platí zákaz husí vejce používat kvůli vysokému riziku obsahu bakterií. K jídlu se příliš nehodí, ale pro pečení jsou jako stvořená.

Na Velký pátek se údajně otevírají poklady. Místo, kde se takový poklad ukrývá, je označeno světýlkem, zářícím otvorem ve skále nebo kvetoucím zlatým kapradím.

Výzdobu na Velikonoce můžete dobře zvládnout i s využitím materiálu z přírody a z domácích zásob. Vyrobte si například velikonoční věneček podle návodu floristky.

Konzumaci tzv. divoké zeleniny nejen o Zeleném čtvrtku doporučuje Lenka Rojíková. Řadí sem kopřivu, bršlici kozí nohu, pampelišku, lopuch, popenec, jitrocel, sedmikrásku...

Setkat se můžete i s výrazem šáškování, sítině se totiž lidově říká šáší. Rostliny se vyskytují u rybníků, potoků, řek a v mokřinách.

„Účinky sedmikrásky chudobky jsou velmi jemné a proto je na koupání vhodná i pro batolata,“ ujišťuje fytoterapeutka Monika Šedivcová.

Kupte si ananas, pochutnejte si na něm a vršek nevyhazujte. Mohl by s něj vyrůst ananasovník a časem i zaplodit.

To, že se saláty dají pěstovat také v nádobách, potvrzuje Silvie Hašlová z komunitní zahrady Pěstírna Depo. 

Jiřina k jídlu, i tak se někdy lidově říká šťavnatce březnovce. Najít tuto houbu je v poslední době pro houbaře svátkem. Podle Zdeňka Hájka by to letos mohlo být jiné.