Mimo rozhlas:
Narodila jsem se jako čtvrtá dcera široké, divadlem podmíněné rodiny. Co do biologické a genetické předurčenosti jsem ovlivněna nejen právě dědící se láskou k divadlu, ale také krví španělskou a německou. Jako správný blíženec jsem se už v dětství věnovala nejrůznějším zálibám, jako byl klavír, balet, rytmika, flétna, výtvarka, step, francouzština.
A zcela proti očekávání „správného blížence“ jsem u lecčeho i dlouhá léta vydržela. Vystudovala jsem Vyšší odbornou školu hereckou v Praze Michli, obor herečka/moderátorka. V prosinci roku 2006 jsem se vdala a v červnu 2007 se nám narodil syn Antonín.
Miluji a hraji divadlo, občas se objevím i v televizním pořadu, seriálu a třeba i ve filmu. Jsem taky patronkou několika organizací, jako je Veselý senior nebo dětského oddělení Slezské nemocnice v Opavě.
Co mě baví:
Mám ráda štrúdl, ledovou sprchu a hvězdnou oblohu. Nemám ráda rýmu, zabedněnce a odpadky. Ráda stojím na břehu moře, nerada stojím ve frontě v supermarketu. Líbí se mi, když se druhý usmívá a nelíbí se mi, když mi metro ujede před nosem.
Všechny články
-
Dva měsíce jsem strávil na matraci u kamen, přiznává Aleš Cibulka
Před dvěma lety si Aleš Cibulka sáhl na dno v podobě syndromu vyhoření. „Nejstrašnější je přiznat si tenhle průšvih. U mě bylo důležitý naučit se říkat NE."
-
Češi jsou jako sládkové vynikající, chválí své kolegy držitel medaile za pivo
V roce 2000 vyhrál Ladislav Veselý v Japonsku bronzovou medaili v soutěži minipivovarů. „Možná je to jediná medaile v Čechách,“ říká skromně.
-
Mít dobrého právníka nebo ajťáka je lepší, než najmout pistolníka, tvrdí šéf pražské mordparty
„Vražedné léto jsme měli v roce 2015, kdy jsme řešili v červenci sedm vražd,“ vzpomíná v Blízkých setkáních Terezy Kostkové kriminalista a scenárista Josef Mareš.
-
Na cestách musíte přijmout všechno. Déšť, bolest, smutek i radost, tvrdí Lucie Radová
Projela bezpočet zemí, natočila spoustu reportáží a zažívá to, co je pro mnohé jen snem. Vysněná pro ni byla cesta na tuk-tuku po Jižní Americe. I přes spoustu překážek.
-
Moje role byly pro děti hororový zážitek, vzpomíná Linda Rybová
„Nejsem matka, která by dětem úplně zakazovala televizi,“ připouští v Blízkých setkáních. Svoje pohádky jim ale nepouštěla. Co potomky děsilo? Proč je nebrala do divadla?
-
Křečové žíly? Celulitida? Každý dnes může mít pěkné nohy, ujišťuje žilní specialista
Ota Schütz svým pacientům zázraky neslibuje. Ale potvrzuje, že současná cévní medicína si už umí poradit s mnohými problémy.
-
Nabarvené ptáče je projekt mého srdce, vyznává se filmař Václav Marhoul
Jedenáct let. Tak strašně dlouho trvalo, než se Václavu Marhoulovi v jeho umělecké líhni vyklubalo Nabarvené ptáče. Nelituje, prohlásil v Blízkých setkáních.
-
„Umím komentovat i v maďarštině.“ Vojtěch Bernatský jako imitátor u Terezy Kostkové
Komentuje sport v ČT, je autorem knížky o otcovství, skládá písničky a umí i skvěle napodobit zahraniční komentátory. Jak to dělá? A jak se učí složitá jména sportovců?
-
„O jídle by se mělo učit už na základních školách,“ říká šéfredaktorka časopisu F.O.O.D
„Jídlo je kolektivní zážitek a lidi by se měli scházet u stolu,“ ujišťuje dnes už bývalá filmová kritička Darina Křivánková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.
-
Jako vemeno jsem objela celou západní Evropu, směje se Jitka Asterová
Hrát nikdy nechtěla. Zato hezky krasobruslila. Její hvězdnou kariéru tak odstartovala dětská revue, kde vystupovala jako zadek od krávy s vemenem na krku.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 123
- 124
- 125
- 126
- 127
- …
- následující ›
- poslední »