Tramvaj na červenou může

22. srpen 2006

Hned na začátku vám dám otázku: víte, v kolika českých městech jezdí tramvaje? Že přemýšlíte? Taky jsme se trochu zapotili, když na poradě padla tato otázka. Padala nejrůznější čísla, ale to správné je 9. Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, společná linka Liberec-Jablonec a Most-Litvínov. Pouze ve větších městech se totiž vyplatí stavět zvláštní kolejové trasy pro na druhou stranu velmi ekologické, bezpečné a také poměrně rychlé cestování. A právě proto, že tramvaje mají své vlastní trasy, pak mají i svá vlastní pravidla, i když pochopitelně vycházejí ze zákona o silničním provozu. A hned ta první odlišnost může být na první pohled šokující.

Tramvajáci totiž nepotřebují řidičský průkaz.

"Tramvaj je kolejové vozidlo. Řidič tramvaje tak nemusí mít řidičský průkaz, ale má takzvané oprávnění k řízení kolejového vozidla. Pro ovládání tramvaje platí zcela jiná pravidla než pro auta," vysvětluje Michaela Kuchařová z Dopravního podniku hlavního města Prahy, podle které je při řízení tramvaje nejtěžší ubrzdit několikatunový kolos, jedoucí po kolejích. "Brzdná dráha tramvaje může být až 200 metrů. Vezmeme-li, jaká je reakce tramvaje na sešlápnutí pedálu, tak je úplně jiná technika jízdy. Proto každý řidič absolvuje dlouhý a náročný kurs. Jezdí v provozu, učí se ovládat tramvaj, ale také se učí ovládat jednotlivé křižovatky v daném městě. Průkaz není automaticky přenositelný z města do města. Například náš řidič nemůže zcela automaticky nastoupit k řízení tramvaje třeba v Brně."

Každé město má totiž svá tramvajová specifika, a těch drobností, které tramvaják musí znát, je podle jedné z pražských řidiček Václavy Šundové docela dost. "Člověk toho musí znát hodně. Pojistky na tramvaji, tratě, rychlosti. Jedná se o vnitropodniková vozidla, která prakticky nikdo nezná. Kolikrát si cestující nebo řidiči myslí, že jedeme někde pomalu, ale nikdo už neví, že jsou v daném místě koleje rozbité a my musíme jet pomalu, protože jinak by tramvaj vykolejila. Jsou to specifické záležitosti, kterým obyčejný člověk nemůže rozumět."

Jak už bylo řečeno, pro řidiče tramvají není povinností mít řidičský průkaz, takže v případě porušení pravidel silničního provozu nemohou být podle Petry Srnkové z Policejního prezídia trestáni podle bodového systému. "Řidič tramvaje může dostat blokovou pokutu, pokutu ve správním řízení, ale nemůže mu být zadržen řidičský průkaz, protože ho pro výkon svého povolání nepotřebuje. Proto mu také nemohou být připsány body do karty řidiče."

Z hlediska bodového systému je na tom řidič tramvaje v podstatě stejně jako cyklista, protože i když vlastní řidičský průkaz, tak pro řízení kola anebo tramvaje není nutný a může dostat pouze pokutu. Jak ale upozorňuje Robert Domašínský z tramvajové vozovny Pankrác, narozdíl od cyklisty, tramvajáka hlídá a také postihuje jeho mateřský podnik. "Máme oddělení, které se zabývá i veškerými podněty od cestujících, a to i anonymními. Dohledáme řidiče, zjistíme objektivně všechny skutečnosti a následně se vše řeší podle vnitřního předpisu, který se zabývá stížnostmi. Následně může být řidič napomenut, můžou mu být odebrány výkonnostní odměny a může s ním být rozvázán i pracovní poměr, protože ztratí potřebné oprávnění. Je to obdoba bodového systému."

V minulých dnech se rozvířila diskuse o tom, že tramvaje často jezdí na červenou. Je to ale opravdu tak? Anebo si jen my, pro tramvaj nevyškolení řidiči, nepřesně vykládáme tramvajové signály na křižovatkách? Proč jim vlastně nestačí tříbarevné semafory určené ostatním vozidlům?

Jednoduše proto, že jsou to kolejová vozidla, která jezdí po drážním tělese, a proto musí mít na křižovatkách vlastní signály. I když z hlediska ostatních vozidel jsou trochu nedokonalé, protože mají jen 2 polohy, a to Stůj anebo Volno, ale všechny světelné křižovatky s tím počítají.

"Vzhledem k tomu, že jsou pouze signály Stůj a Volno a chybí takzvaná oranžová, jsou ostatní signalizace s tímto faktem sladěny. Je tam i časová rezerva. Neznamená to, že po rozsvícení signálu Stůj musí tramvaj okamžitě zastavit. Naopak, je-li vzdálena i 60 metrů, ještě projíždí a ani nezpomaluje. Druhá tramvaj už brzdí, ale první může klidně projet. A není to přestupek z pohledu předpisů. Řidič se ničeho nedopustí, protože se s tím počítá. Každá křižovatka je seřízena tak, aby byla co nejbezpečnější pro všechny, ať už tramvaje, automobily nebo chodce," popisuje Michaela Kuchařová z Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Paradoxně důvodem této na první pohled benevolence je bezpečnost cestujících. Kdyby totiž tramvaj třeba v rychlosti 40 km/h na pokyn Stůj prudce zabrzdila, mohli by všichni ve voze popadat jako zralé hrušky. Na druhou stranu neexistuje jednotné nařízení, kolik metrů před křižovatkou nemusí tramvaj brzdit a může jí ještě projet, přestože padl signál Stůj.

"Musí se počítat s tím, kdy řidič zareaguje, nástup brzd, brzdná vzdálenost, a to je řada faktorů, protože z každé rychlosti je jiná brzdná dráha. Z rychlosti 20 km/h je vzdálenost kratší než z rychlosti 50 km/h. Například z rychlosti 30 km/h je brzdná dráha zhruba 20 metrů. Záleží na samotném řidiči, který ví, jak mu vůz brzdí v závislosti na množství cestujících. Je na něm, aby situaci vyhodnotil a odhadl, zda bezpečně zabrzdí. Je třeba si opravdu uvědomit, že tramvaj brzdí výrazně déle než osobní auto." Chování řidiče tramvaje na křižovatce se podle Roberta Domašínského z tramvajové vozovny na Pankráci dá přirovnat chodci, který vstoupil na přechod, když svítila zelená, po pár metrech skočí panáček na červenou, ale chodec může dokončit přecházení. Seřízení světelné signalizace na křižovatce s tím počítá. A právě dlouhá brzdná dráha je důvodem, proč mají tramvaje podle Petry Srnkové z Policejního prezídia ještě jednu výjimku z pravidel. "Řidič tramvaje nemá povinnost dát přednost chodci, který se zjevně chystá přejít přes přechod pro chodce." Protože, jak dodává Michaela Kuchařová z pražského dopravního podniku, tramvaj by to prostě neubrzdila. "Přednost chodců na přechodu leckdy dělá problémy i řidičům výrazně lehčích osobních aut. Tramvaj opravdu není schopna reagovat na to, že se někdo rozhodne přejít. Také je potřeba si představit, co by takové náhlé brzdění udělalo s cestujícími. Kdyby tramvaje měly dávat přednost chodcům, pak by to znamenalo spoustu zraněných cestujících a mrtvých chodců."

Spustit audio