Věra Luptáková

„Ženy tvořily stejně dobře jako muži. Teď už to víme, ve středověku, ale třeba i v 19. století to vůbec samozřejmé nebylo,“ říká historička umění Olga Kotková.

„Studie zpracované v zahraničí říkají, že každý útok může inspirovat další,“ říká bezpečnostní konzultantka Barbora Vegrichtová.

Při spekulacích, kdo by mohl být nástupcem arcibiskupa Graubnera, se objevilo i jméno bosého karmelitána Petra Glogara. „Tak to bych nepřál ani sobě, ani jiným,“ říká.

„Vždy jsem byla příznivkyní dokumentární fotografie, která mě baví a žádný jiný kumšt to nedokáže,“ myslí si známá fotografka Dana Kyndrová. 

„Jakékoli divadlo vám musí dát impuls, ale samotný příběh se odehrává v divákově mysli. Já ale občas rád podám ruku,“ prozrazuje dnes už hlavně choreograf Jiří Bubeníček.

„Opravdu vážně jsem začal psát texty ve chvíli, kdy jsem nastoupil do kapely Žentour,“ popisuje zpěvák a také básník Janek Ledecký. 

„Největší neúspěch je nezkusit to. Nevyzkoušet si, jak to může fungovat pro každého z nás,“ říká zakladatelka společnosti Czechitas Dita Formánková.

„Cello jsem studoval, dokonce jsem vyhrál konkurs do tehdejšího Státního symfonického orchestru Gottwaldov,“ popisuje rockový violoncellista Jaroslav „Olin“ Nejezchleba.  

Sousedík byl vynálezce, podnikatel, starosta a odbojář, ale vzpomínek na něj byste našli v jeho rodném Vsetíně málo. Navíc ani nikdo neví, jak zemřel a kde má hrob.

Co je to radost? „Mělo by to být defaultní, jakési ,tovární‘ nastavení člověka. Není to radost, kterou zažijete, když uděláte maturitu,“ odpovídá kněz Marek Orko Vácha.