Vladimíra Bezdíčková
Zaštiťuje programovou řadu Osudy a přispívá do dalších literárních řad a cyklů.
Narodila jsem se ve Vlašimi a šťastně zde prožila kus života. Po vystudování Pedagogické fakulty UK Praha (obor Český jazyk a literatura a Hudební výchova) a dočasném ověřování si pedagogických schopností na základní škole jsem v roce 1995 nastoupila jako slovesná redaktorka do Redakce publicistiky a kulturního zpravodajství ČRo Vltava. Akčnost, nutnost být stále v pohotovosti, redakční všestrannost takového působení mě bavila a těšila, přesto jsem neodolala a v roce 2007 nadšeně zakotvila jako slovesná redaktorka v literární redakci ČRo Vltava, kde jsem převzala starost zejména o literaturu skandinávskou. Od té doby vyhledávám ve stozích knih ty pravé texty pro rozhlasové vysílání, upravuji je pro následné natáčení, oslovuji překladatele a spisovatele s návrhy na rozhlasové pořady. Je to činnost tvůrčí, dobrodružná, nikdy nekončící.
V současné době přispívám do pravidelných vltavských řad a cyklů (od četeb na pokračování, přes schůzky s literaturou až po poezii), ale účastním se svými autorskými pořady i speciálních vysílacích projektů stanice. Dramaturgicky zaštiťuji programové řady Sny, Stránky na dobrou noc a Osudy. Při přípravě pořadů pro tuto řadu rozhlasových memoárů se setkávám (stejně jako moji spolupracovníci a kolegové) s mnoha pozoruhodnými osobnostmi a práce je to krásná, náročná a vždycky obohacující.
Mimo rozhlas nacházím potěšení v hudbě, přírodě, v setkávání se s blízkými a spřízněnými lidmi, ovšem v poslední době stále častěji přidávám i ticho.
Všechny články
-
Jan Čep: Cesta na jitřní. Povídka ze sbírky Zeměžluč
Tma té noci byla podivně živá, prostoupená prýštěním tajemného světla a jasnost andělských křídel našeho dětství v ní zanechala nehasnoucí stopy.
-
Člověk je jako kra plující v proudu. Koláž rozhovorů, literárních ukázek a faktů o Grónsku
Jak žili původní obyvatelé největšího ostrova světa? A co má Grónsko společného s Čechy? Jaké jsou grónské mýty a jaká je současná kultura?
-
Napínavé povídky Ruth Rendellové, autorky inspektora Wexforda
Hra s ohýnkem a Mrkaná. Lucie Štěpánková čte dva příběhy proslulé anglické krimi spisovatelky. Premiéru poslouchejte on-line.
-
Sylvain Tesson: V sibiřských lesích. K životu stačí kamna na dřevo a okno s výhledem na jezero
Co když svoboda spočívá v panství nad časem? Co když se štěstí zakládá na možnosti být sám? Martin Finger čte z knihy francouzského spisovatele a cestovatele.
-
Vladislav Chodasevič: Město rozchodu. Úvaha ruského exilového básníka o italských Benátkách
Zachytit a pojmenovat stavy duše, vyjádřit napětí mezi sebou a světem. Zásadní téma Chodasevičovy spirituální poezie se promítá i do jeho úvahy o Benátkách.
-
Marina Cvetajevová: Básník – horolezec
Esej věnovaná předčasně zemřelému ruskému exilovému básníku Nikolaji Gronskému a jeho poémě Belladonna. Účinkuje Hana Kofránková.
-
Roráty v kapli svatováclavské. Alfred Strejček čte jednu ze staropražských legend
Poslechněte si, jak probíhaly roráty ve svatováclavské kapli podle pražské legendy zapsané Juliem Košnářem.
-
Měňagon. Svět poezie z veršů Vojtěcha Vacka
Básně-příběhy, básně-dobrodružství a také kratší lyrické imprese a hříčky. Michal Zelenka čte hravé verše talentovaného básníka, držitele Ceny Jiřího Ortena.
-
Maria Jotuni: Láska. Příběhy o vztazích bez rovnováhy
Poslechněte si tři povídky finské spisovatelky, ve kterých jsou „láska“ a „city“ jen absurdními iluzemi a manželství pouhým obchodem. Čtou Helena Dvořáková a Dana Černá.
-
Hermann von Pückler-Muskau: Dopisy Zesnulého I. Pozoruhodný obraz Anglie první poloviny 19. století
Zdeněk Maryška čte z dopisů pruského knížete, světoběžníka, zahradního architekta, vojáka, literáta a milovníka žen. Jak vypadala Anglie v letech 1826–1828?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »