Výslovnost a skloňování
I Pravidla pravopisu čas od času potřebují změnu, protože musí reagovat na vývoj živého jazyka.
Pane ombudsmane,
měl bych to asi přejít, ale nedokážu to. Před časem Vedoucí ranního týmu (dále VRT) řekl, že je ve Žďáru, ale že to je špatně, protože místní paní řekla ve Žďáře. To už bude nejméně rok. Nechápu, že za tak dlouho se na to nezeptal, ani se nepodíval do Pravidel českého jazyka, jen občas říká, jak má rád český jazyk. Dnes totiž zase váhal jestli 6. pád je v nějakém slově podle vzoru Hrad má správně být na "u" či na "e", tedy snad rok si to nepotřeboval ověřit, když ve druhé nebo třetí třídě základní školy asi při hodinách češtiny chyběl. Do školy jsem asi chodil o hodně dřív než VRT, ale to si pořád ze školy pamatuji, že obojí je možné a záleží na zvyku.
Dnes v podstatě zopakoval to své přesvědčení, že říkat voučer, vaučr nebo poukázka - je věc dohody.
Tohle přece nemůže říci dospělý člověk a on to říká v rozhlase a není to host, ale zaměstnanec a ještě v tom, který se jmenuje Český. To snad nejde řešit tak, že se do pokynů napíše, že se to čte "vaučr", nemyslíte?
P. R.
________________________________________________________________________
Vážený pane,
v intranetovém souboru pro pracovníky Českého rozhlasu, jak správně vyslovovat cizí jména a slova, je na základě mého podnětu uvedena i správná výslovnost slova voucher. Ovšem zároveň musíme vzít v úvahu, že zvláště u cizích slov jde spíše o doporučení, vezměme kolísání daleko vžitějších pojmů jako "Mocart - Mozart", "Bétoven - Béthoven", "Merklová - Merkelová"... Těžko říci, zda se doporučení k výslovnosti slova voucher prosadí, zatím sleduji spíše kolísání mezi "voučrem" a "vaučrem" a nevím, jak dosáhnout sjednocení - to se ostatně týká výslovnosti obecně. Problémů s kolísavou výslovností jsou desítky a těžko lze dosáhnout jejich úplného výčtu s uvedením sankcí. Vedlo by to ke sporům, které by Ústav pro jazyk český nechtěl rozhodovat, patrně by to musel řešit soudní znalec, pokud by to dospělo až k soudu, kdyby se zaměstnanec bránil pokutě nebo jiným citelným sankcím. Jistě by to byl zajímavý precedens, ale obávám se, že vedení stanic má jiné starosti než eventuální soudní při kvůli výslovnosti cizích slov. To není alibismus, jen konstatování možného vývoje. Vím, že špatná výslovnost toho slova Vám vadí, a snažil jsem se učinit pro změnu maximum.
Kolísání ve skloňování místních jmen je běžné a výrok pana Gondíka beru s rezervou jako nadsázku. Skutečně řada jevů v jazyce je spíše věcí dohody než nařízení. Ta v jazyce málokdy fungují. I Pravidla pravopisu čas od času potřebují změnu, protože musí reagovat na vývoj živého jazyka. Kdyby tomu tak nebylo, měli bychom dnes stále historickou češtinu z 12. století. Proto bych se přimlouval zvláště v takových věcech, jako je kolísání tvarů, za trochu tolerance.
S pozdravem a díky za pochopení
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu