Vyváženost zpravodajství a publicistiky
S jistým časovým odstupem od úmrtí Dominika Duky se situace změní a Český rozhlas nebude mít žádný důvod kritičtější komentáře nepublikovat.
Dobrý den,
v uplynulých dnech jste ve vysílání věnovali hodně vysílacího času zemřelému kardinálovi Dominiku Dukovi a také výročí 17. listopadu. K tomu mám jen krátce následující:
V jednoznačně pozitivních hodnoceních pana kardinála jsem postrádal vyjádření např. Tomáše Halíka, Václava Malého a dalších, tedy těch, jejichž vyjádření, hodnocení by bylo objektivně správnější.
A v případě oslavných slov a pořadů k výročí 17. listopadu jste se výhradně zmiňovali o 17. listopadu 1989. O 17. listopadu 1939 - od něhož se 17. listopadu 1989 odvinul - ani slovo, resp. pouze 30 vteřin v hlavních zprávách.
Bez dalšího komentáře.
M. P.
_______________________________________________________________________
Vážený pane,
děkuji Vám za dopis i za připomínky, které obsahuje. Ta první se týká vyváženosti v hodnocení osobnosti Dominika Duky u příležitosti jeho úmrtí. Myslím, že na zásadnější zamyšlení nad jeho životem a dílem jistě dojde, ale bezprostředně po smrti člověka převažují reakce, které lze označit tradičním úslovím „O mrtvých jen dobře“. Proto se radikálnější kritici Dominika Duky drželi v těch prvních dnech zpátky a neposkytovali Českému rozhlasu prohlášení, která by bylo možno pokládat – a soudím, že právem – za nevkusná a nemístná. S jistým časovým odstupem se situace změní a Český rozhlas nebude mít žádný důvod jejich komentáře nepublikovat.
Ale i v těch opatrnějších nebo zdrženlivějších reakcích na Dukův odchod jsem zaregistroval kritické tóny, viz třeba rozhovor s Tomášem Němečkem:
Stejně rozporuplně hodnotil odkaz D. Duky pořad Pro a proti, kde proti pozitivnímu pohledu Matyáše Zrna stála kritika Jana Jandourka:
V čem Vám ale dávám zapravdu, to je nepoměr v pozornosti, jaké se v připomínkách výročí 17. listopadu dostává tragickým událostem roku 1939 oproti potlačení studentské demonstrace v roce 1989. Vysvětlení by se jistě našla – 17. listopad 1939 je časově vzdálenější a tato část našich dějin nemá přímý vztah k dnešku (např. si umím představit argument, že Němci ani nikdo jiný nám zavřením vysokých škol dnes nehrozí). Kdežto 17. listopad 1989 otevřel kapitolu dějin, kterou aktuálně prožíváme, proto máme důvod se k němu vracet jako k něčemu, co má přímý vztah k dnešku. Proto asi ten nepoměr. Ovšem osobně to považuji za projev neúcty k obětem německé krutosti vůči české inteligenci.
Nicméně 17. listopad 1939 nebyl ve vysílání Českého rozhlasu zcela opominut, v rychlé rešerši jsem nalezl například tento příspěvek:
Ale v zásadě platí, co jsem uvedl. Váš dopis proberu s vedením zpravodajství Českého rozhlasu.
S přáním klidného adventu
Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu
