S Českým rozhlasem spolupracuji od roku 2010. Připravoval jsem hudební pořady z cyklu S Plzeňáky za folklorem (do 2013), v současné době jsem autorem a moderátorem středečních Špalíčků lidových písní na vlnách Českého rozhlasu Plzeň (od 2011).
Absolvoval jsem Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni, obor český jazyk – hudební výchova, a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor etnologie. Od roku 2001 pracuji v oddělení etnomuzikologie Etnologického ústavu Akademie věd ČR a vyučuji na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jsem rovněž autorem folklorních pořadů Rádia Proglas (od 2010).
Ve své odborné i popularizační práci se zaměřuji na folkloristiku, regionální studia a historii sběratelství. Byl jsem redaktorem Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (2007), vydal jsem několik knižních edic historických pramenů české lidové písně a instrumentální hudby (Plzeňská věž převyšuje kopce 2009, K Rokycanům cesta zlatá 2011, Plzeňsko v lidové písni I–II 2011, 2015, Lidové písně z Prahy I–II 2011, 2013; V Prachaticích za bránou 2013, Lidové písně z Podřipska 2015). V roce 2017 mi předseda Akademie věd ČR udělil čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy.
Od roku 1980 jsem členem rokycanských folklorních souborů Rokytka, kde se uplatňuji jako zpěvák, tanečník, kontrabasista, autor hudby, choreograf, scénárista a režisér programů. Od roku 1993 jsem vedoucím dětských a mládežnických souborů Sluníčko a Rokytí. Zároveň působím jako kontrabasista, zpěvák a autor hudebních úprav v Lidové muzice z Třemošné. V roce 2016 jsem spoluzakládal Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje.
Všechny články
-
Otvírání studánek
Otvírání studánek představoval starobylý obřad vesnických dívek, který měl zajistit čistotu vodních zdrojů a přivolat kraji životodárnou vláhu.
-
Vzpomínka na plzeňskou etnografku Marii Ulčovou
Moji milí, drazí..., bylo obvyklé oslovení, kterým posluchače Čs. a Českého rozhlasu zdravila etnografka a vedoucí národopisného oddělení Západočeského muzea Marie Ulčová.
-
K počátkům vaření a čepování plzeňského piva
Právo várečné dostala Plzeň od krále Václava II. hned při svém založení roku 1295. Vařit pivo tak mohli na území města všichni tehdejší měšťané.
-
Úvodová hostina
V cyklu Špalíčků o narození a dětství v lidové kultuře dnes dojde na rozpustilou úvodovou hostinu. Jaké byly námitky mravokárců, co se pilo a jedlo v jednotlivých krajích?
-
Nové nahrávky Orchestru lidových nástrojů Plzeňského kraje / 2. část
Špalíček lidových písní představuje nové snímky Orchestru lidových nástrojů Plzeňského kraje s jeho sólisty, pod vedením Dalibora Bárty.
-
Konec masopustu: voračky
Poslední dny masopustu bývají označovány jako bláznivý dny, maškara, vostatky, ale také voračky, končiny nebo fašank.
-
Vážená řemesla knihařská
Kolik profesí je potřeba, než taková kniha vznikne, a jaká byla historie vážených a výnosných řemesel knihařských.
-
Jubilanti Mariana Klementová a Miroslav Šimandl spojili svůj život s folklorem
Poslechněte si folklorní půlhodinku věnovanou plzeňským jubilantům skladateli a rozhlasovému redaktorovi Miroslavu Šimandlovi a tanečnici a choreografce Marianě Klementové.
-
Úvod šestinedělky. Význam obřadu v lidové tradici
V cyklu Špalíčků o narození a dětství v lidové kultuře si připomeneme církevní obřad tzv. úvodu šestinedělky.
-
Nové nahrávky Orchestru lidových nástrojů Plzeňského kraje / 1. část
Natáčení regionálního folkloru v plzeňském rozhlasovém studiu pokračuje!
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »