S Českým rozhlasem spolupracuji od roku 2010. Připravoval jsem hudební pořady z cyklu S Plzeňáky za folklorem (do 2013), v současné době jsem autorem a moderátorem Špalíčků lidových písní na vlnách Českého rozhlasu Plzeň (od 2011).
Absolvoval jsem Pedagogickou fakultu ZČU v Plzni, obor český jazyk – hudební výchova, a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor etnologie. Od roku 2001 pracuji v oddělení etnomuzikologie a etnochoreologie Etnologického ústavu Akademie věd ČR a vyučuji na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jsem rovněž autorem folklorních pořadů Rádia Proglas (2010–2022) a internetového rádia a podcastů o lidové hudbě na portálu iFolklor.cz.
Ve své odborné i popularizační práci se zaměřuji na hudební folkloristiku, regionální studia a historii sběratelství. Byl jsem redaktorem Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (2007), vydal jsem řadu knižních edic historických pramenů české lidové písně a instrumentální hudby (K Rokycanům cesta zlatá 2011, Plzeňsko v lidové písni I–II 2011–2015, Lidové písně z Prahy I–II 2011–2013, V Prachaticích za bránou 2013, Lidové písně z Podřipska 2015, Rokycansko a Plzeňsko v lidových písních 2021, Dyby dveře mluvit mohly 2025) či odbornou monografii Česká lidová píseň (s L. Tyllnerem 2019). V roce 2017 mi předseda Akademie věd ČR udělil čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy.
Od roku 1980 jsem členem rokycanských folklorních souborů Rokytka, jako zpěvák, tanečník, kontrabasista, autor hudby, choreograf, scénárista a režisér programů. Od roku 1993 jsem vedoucím dětských a mládežnických souborů Sluníčko a Rokytí. Zároveň působím jako kontrabasista, zpěvák a autor hudebních úprav v Lidové muzice z Třemošné. V roce 2016 jsem (s D. Bártou a J. Kunešem) spoluzakládal Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje a v roce 2019 jsme společně obnovili činnost Plzeňského lidového souboru.
Všechny články
-
Příběh vánočního stromu
Vánoční strom jako součást svátků Kristova narození je dědictvím lidové víry protestantských regionů německých zemí. Během 19. století zažil vzestup obliby po celé Evropě.
-
Mokrý Mikuláš
Štědrý svatý biskup Mikuláš je v řadě zemí světa uctíván také jako patron rybářů, plavců a námořníků. Podle jedné z legend vznikla i jeho přezdívka „mokrý“ světec.
-
Čokoláda na klikaté cestě do Evropy
Cesta čokolády do jídelníčku vyšší evropské společnosti a pak až k nejširším lidovým vrstvám byla klikatá. Příběh začíná u španělských dobyvatelů Ameriky v 15. století.
-
Staří dudáci na Doudlebsku / 2. díl
Zveme vás do jižních Čech, do národopisného regionu Doudlebsko, konkrétně do Trhových Svinů, Dvorce u Borovan, Hranic, Kojákovic, Jílovic a Soběnova.
-
Hornobřízský Úsměv slaví 65 let
Hudební a taneční tradici Plzeňska, humor a dobrou náladu letos už 65 let šíří soubor s příznačným názvem Úsměv. Patří dodnes k nejlepším českým folklorním souborům.
-
Ke stému jubileu Libuše Hynkové
5. listopadu se v pražském Vinohradském divadle představí Vojenský umělecký soubor Ondráš a Plzeňský lidový soubor Mladina v rámci večera věnovaného tvorbě Libuše Hynkové.
-
Dílo medu / 3. část
Středověké a novověké včelařské právo a historie medařských cechů. To je téma tohoto Špalíčku.
-
Dílo medu / 2. část. Rolnické včelaření
Nepostradatelnost včel a včelařů pro přírodu i státní hospodářství si dobře uvědomovali už osvícenští panovníci.
-
Ohlédnutí za dílem dvou hudebních osobností: Pavel Jurkovič (90) a Zdeněk Lukáš (95)
18. srpna jsme si připomněli nedožité devadesátiny zpěváka a „orffovského“ pedagoga Pavla Jurkoviče a 21. srpna by slavil pětadevadesátiny hudební skladatel Zdeněk Lukáš.
-
Rok 1963. Cestování časem plzeňským rozhlasovým archivem
Které hudební a pěvecké osobnosti pracovaly v plzeňském rozhlasovém studiu v roce 1963? Jaké velké i malé události hýbaly Plzní za zdmi budovy na náměstí Míru?
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- …
- následující ›
- poslední »