Zdeněk Zajíček

Před třiceti lety tu byl vojenský cvičák, díry a ostnaté dráty. Dnes tu stojí dům inspirovaný klášterní architekturou, ve kterém denně nachází pomoc 160 lidí s postižením.

Před třiceti lety bylo v podstatě nemyslitelné, aby se do Polné na Šumavě přijel někdo jen tak rozhlédnout. Vesnice byla totiž součástí vojenského újezdu Boletice.

Památník Petra Chelčického vznikl rekonstrukcí staré gotické sýpky uprostřed jihočeské obce Chelčice. 

Kdysi se tomuto místu říkalo Filipova pastvina nebo Unterhaid, písemné doklady uvádí i názvy Dolní Myšleny a Dolní Bor. Už v roce 1279 je ale zmiňováno jako Dolní Dvořiště.

Obrazy hýřící barvami a dobrou náladou, ale i malby klasického rukopisu a skutečné hudební nástroje můžete po celý říjen vidět v budově Českého rozhlasu České Budějovice.

Výroba skla na Šumavě má hluboké kořeny, první zmínky pocházejí ze 14 století. Přesnější údaje o jednotlivých hutích se pak někdy dají objevit na zcela nečekaných místech.

„Na Lidické třídě v Budějovicích už jsou seřazeny jednotky Pohraniční stráže, Československé lidové armády a Lidových milicí.“ To zaznívá v rozhlasové reportáži ze 70. let.

Poslední sochou, kterou  vytvořil Josef Václav Myslbek, byla podobizna budějovického biskupa Jirsíka. Stojí u Černé věže. Tedy, vlastně to není ta samá socha, a přitom je.

Zvonek školy ve Strýčicích na Českobudějovicku se poprvé rozezněl 28. září 1930. Přestěhovaly se do ní české školy obecná a měšťanská, které dosud měly provizorní podmínky.

Když se v centru Českých Budějovic postavíte k soše pod Černou věž a zvednete hlavu, uvidíte okno se zvláštním černým krytem. V něm se velice pomalu točí černozlatá koule.