Zdeněk Zajíček
Natáčí publicistické příspěvky a připravuje magazín Vltavín.
Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Jako první v Čechách balil tavené sýry do staniolu architekt Josef Zítek
Ve Vltavínu uslyšíte mimo jiné příběh, který se začal psát roku 1881, kdy se věhlasný architekt Josef Zítek přiženil na panství v jihočeských Lčovicích.
-
Amerika se říká domům porodní báby Petrů v Táboře a také komfortním bytům v Sezimově Ústí
V aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí se nachází dokonce dvě místa, která se mohou chlubit označením Amerika. Starší z nich najdeme v táborské příměstské části Klokoty.
-
Trati mezi Táborem a Horní Cerekví se říká „Hrbatá“. Její součástí jsou čtyři monumentální mosty
V okolí Chýnova na Táborsku dodnes najdeme čtyři monumentální kamenné železniční obloukové mosty, které jsou součástí železniční trati číslo 224 z Tábora do Horní Cerekve.
-
Táta nás k divadlu netlačil, říká Víťa Marčík junior. Dřív si ho publikum s otcem pletlo častěji
Vítězslav Marčík mladší objíždí republiku se svým divadelním souborem, který se jmenuje „Já to jsem“, a hraje představení pro dětské i starší publikum.
-
Komik parodující Hitlera sklidil ve Vimperku v dubnu 1938 bouřlivé ovace. Frank žádal přísný trest
Hotel Zlatá Hvězda ve Vimperku na Prachaticku se stal krátce po vzniku Československa centrem společenského života české menšiny, která tu konala nejrůznější kulturní akce.
-
Tvrz Žumberk byla sídlem vladyků, užívala se i jako hospodářská budova. Dnes je tu expozice muzea
Žumberská tvrz na Trhovosvinensku je zajímavá od svého vzniku až po současnost. Sídlo vladyků, kteří měli v přídomku „ze Žumberka“, bylo založeno už v polovině 13. století.
-
Na stanici Velký Pálenec přírodovědci zkoumají ryby, řasy, sinice, ale i houby, ptáky či bezobratlé
Severně od rybníka Velký Pálenec mezi Blatnou a Lnáři na Strakonicku lze u cesty vidět budovu, původně postavenou jako panská hájovna. V roce 1924 zcela změnila využití.
-
Dva králové udělili Trhovým Svinům důležité výsady, oba mají sochu na štítu zdejší radnice
Trhové Sviny a okolní region bývaly vyhlášené kamenickou tradicí. Asi nikoli náhodou odtud pocházel i známý budějovický sochař Dietrich, tvůrce Samsonovy kašny.
-
Než se do domácností dostaly ledničky, lidé využívali haltýře. V těch se potraviny chladily vodou
Odedávna lidé chránili potraviny chlazením a nejdostupnějším prostředkem k tomu byla voda. Na vesnicích proto vznikaly drobné stavby, které zachycovaly protékající prameny.
-
Na vrchu Kbíl objevíte rozhlednu a kamenný stůl. Můžete meditovat i přehlédnout část jižních Čech
Kousek od jihočeských Strakonic můžete na vrchu jménem Kbíl narazit na dva velice rozdílné turistické cíle. Na moderní rozhlednu a tak zvaný dolmen neboli kamenný stůl.
