Zdeněk Zajíček
Natáčí publicistické příspěvky a připravuje magazín Vltavín.
Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Rod prezidenta Háchy pocházel z obce Hrazánky na Písecku, dědeček byl rychtář a písmák, otec úředník
Za druhé světové války se často připomínal jihočeský původ prezidenta Emila Háchy. Ačkoliv se Hácha narodil v Trhových Svinech, kořeny jeho rodu sahají do obce Hrazánky.
-
Na stavbu kaple v Horním Miletíně poslal peníze i emigrant, který se usadil na farmě v Kansasu
Na návsi v Horním Miletíně u Lišova na Českobudějovicku stával původně kříž. V roce 1908 ho nahradila kaple Panny Marie Lurdské, kterou místní zbudovali na vlastní náklady.
-
Zlato, ohrožení raci, starý most i Lopatárna. S tím vším je spojen Závišínský potok na Strakonicku
Závišínský potok je přes 20 kilometrů dlouhý vodní tok pojmenovaný po vesnici Závišín na Strakonicku. Pramení pod vrchem Třemšín v Brdech a v Blatné se vlévá do Lomnice.
-
Výtvarník Pavel Piekar představuje v budějovickém rozhlase své (Ne)obyčejné krajiny
Výběr grafik a linorytů Pavla Piekara, zaměřených na krajinu a architekturu jižních Čech, je k vidění v galerii Českého rozhlasu České Budějovice. Expozici tvoří 21 děl.
-
Lokomotiva „maletka“ z jindřichohradecké úzkokolejky dnes stojí před nádražím v Prešově na Slovensku
Jindřichohradecká úzkokolejná železnice během historie několikrát obměnila svůj vozový park. Po první světové válce získala několik parních lokomotiv.
-
Nový Etink splynul s mnohem starší Včelnicí a vzniklo městečko, které se dnes jmenuje Nová Včelnice
Téměř do poloviny 20. století užívala města a vesnice ke svým českým názvům i německé ekvivalenty. Některé jsou velmi podobné, nebo stejné, u některých bychom však váhali.
-
Veškeré informace o vesmíru máme ze světla, říká astronom Miloš Tichý
Ve Vltavínu se vypravíme za jihočeskými planetkami, přesněji řečeno, za planetkami objevenými díky jihočeským astronomům.
-
Díky přímluvě Bernarda Bolzana má Těchobuz školu. Jeho jméno také nese studánka spjatá s pověstí
Obec Těchobuz, kterou najdete přibližně na půl cesty mezi Mladou Vožicí na Táborsku a Pacovem na Pelhřimovsku, se může pochlubit hned dvěma naučnými stezkami.
-
Jihočeská vlastivěda přibližovala kraj z pohledu různých oborů. Knihy ale vycházely jen osm let
V sedmdesátých letech 20. století vznikl smělý ediční projekt, který počítal s vydáváním publikací pod zastřešujícím názvem Jihočeská vlastivěda. Knihy měli psát odborníci.
-
Jeden farář na Prachaticku prodával pivo, další porušovali celibát, tvrdí zápis z kněžského sněmu
Poměry na jednotlivých farách v minulosti nám dobře ilustrují takzvané kněžské konvokace. Jednalo se o sněmy kněží, které čas od času svolávali děkani.
