Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
K Alžbětě u Strakonic chodili poutníci, ženy tu prováděly noční obřady. Kámen proto musel zmizet
Nápadné kameny v krajině bývaly předmětem pověr a zvláštní úcty. V 17. století stával nedaleko Strakonic u cesty k Volyni vztyčený kámen, možná původně mezník či památník.
-
Mikoláš, ztratil plášť, pokřikovala Maruška Kailová na svého budoucího manžela, malíře Mikoláše Alše
Má nejdražší, zlatý miláčku, jediná myšlenko, dušinko nejmilejší, moje Marino! Tak vroucně častoval svoji budoucí manželku proslulý český malíř Mikoláš Aleš.
-
Jihočeské malovánky, poetický název používal podnik, kde malíři ručně zdobili keramiku a porcelán
Podnik Jihočeské malovánky provozoval Václav Podhrázský nejprve v Jihlavě a od roku 1924 v Českých Budějovicích. V době největšího rozmachu zaměstnával deset lidí.
-
Stráž nad Nežárkou bývala skutečně strážním místem, původní hrad tu založili Páni z Hradce
Zámek ve Stráži nad Nežárkou na Jindřichohradecku je nejčastěji spojován s pěvkyní Emou Destinnovou. Jenomže jeho historie sahá opravdu hodně hluboko proti proudu času.
-
Lidé v minulosti chytali vlky do pastí. Dvě vlčí jámy dodnes zůstaly na Šumavě, vede k nim stezka
Na více místech jižních Čech se setkáme s názvem Vlčí jáma nebo Vlčí jámy. Většinou jde o nějaký velký les. Názvy pocházejí ze starší doby před vyhubením vlků v kraji.
-
Ve zdi píseckého kostela vydlabali lidé důlky. Chtěli získat údajně léčivý prášek z posvěcené stavby
Dominantou Písku je děkanský kostel Narození Panny Marie, významná gotická památka. Na jeho kamenném portálu najdeme nejméně dvacet malých vydlabaných důlků.
-
Konkurovat pohlednicím měly hlasové zprávy „poslechnice“. Mezi lidmi se však příliš neuchytily
V roce 1877 vynalezl Thomas Alva Edison fonograf, přístroj, který dokázal nahrávat a reprodukovat hlas. Vynález sliboval revoluci v hudebním průmyslu, vědě i byrokracii.
-
Buzický rybník na Strakonicku má tři hráze a jeho hladina se rozkládá na území tří obcí
Při pohledu na hladinu Buzického rybníka u Blatné na Strakonicku by nikoho nenapadlo, že je nějak zvlášť výjimečný. A přitom se zajímavostí o něm najde hned několik.
-
Půvabné zástěry k doudlebským krojům vyráběl tkadlec v Čakově. Ve své době byly jen pro zámožné
Obec Čakov na Českobudějovicku je zmiňována již ve 13. století. Vesnice se pyšní památným kostelem svatého Linharta, z něhož pochází i několik pozdně gotických soch.
-
Jak se sedí ve válečné stíhačce? Není to nic pohodlného, už i nastupování dá zabrat
Ve Vltavínu vás čeká procházka parkem Hlaholice v Boršově nad Vltavou, zavítáme do Horních Kněžeklad, do Stráže nad Nežárkou a na závěr si připomeneme letce Prokopa Brázdu.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »