Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Staré kotle na pevná paliva se musí přestat používat. Majitele čekají kontroly, nejprve jen písemné
Od 1. září 2024 platí zákaz provozování starých kotlů na pevná paliva. Netýká se vás? O jaké kotle jde? Co by měl člověk, který kotel dosud nevyměnil, co nejdříve udělat?
-
Dva králové udělili Trhovým Svinům důležité výsady, oba mají sochu na štítu zdejší radnice
Trhové Sviny a okolní region bývaly vyhlášené kamenickou tradicí. Asi nikoli náhodou odtud pocházel i známý budějovický sochař Dietrich, tvůrce Samsonovy kašny.
-
Než se do domácností dostaly ledničky, lidé využívali haltýře. V těch se potraviny chladily vodou
Odedávna lidé chránili potraviny chlazením a nejdostupnějším prostředkem k tomu byla voda. Na vesnicích proto vznikaly drobné stavby, které zachycovaly protékající prameny.
-
Rolník ze Straňan podle pověsti posunul koryto Malše a ubral cennou půdu sousedům z Doudleb
Straňany, které leží jedenáct kilometrů od Českých Budějovic, původně oddělovala od sousedních Doudleb pouze řeka Malše. Název obce vznikl patrně ze slova stráň.
-
Budějovičtí měšťané mohli koupit v dražbě majetek kláštera, mimo jiné i Sokolský ostrov
Když na konci 18. století císař Josef II. nařídil zrušení třetiny klášterů, znamenalo to i konec dominikánského řádu v Budějovicích. Jeho majetek se rozprodával v dražbách
-
Předkové Jana Vondrouše spravovali panství Schwarzenbergů, on po revoluci začal spravovat Krumlov
Jan Vondrouš byl prvním porevolučním starostou Českého Krumlova. Město, které je dnes vyhledávaným cílem turistů, začal vést v době, kdy bylo považováno za neopravitelné.
-
Stavební materiál na kostel v Libíně mezi Ledenicemi a Třeboní vyráběli místní lidé vlastními silami
Vzduchem je dělí asi padesát kilometrů, ve výšce nad mořem čtyři sta metrů a v čase šest století. Jeden na Šumavě, druhý na Třeboňsku. To jsou dva libínské kostely.
-
Školu v Letech obsadili v květnu 1945 němečtí uprchlíci a vojáci. Učitel musel do bytu po žebříku
Obec Lety u Písku je známá bývalým koncentračním táborem a likvidací vepřína. Ale o událostech, ke kterým v obci došlo na konci druhé světové války, se vůbec nemluví.
-
Rostlina, která je po celém světě známá jako kamélie, dostala jméno podle českého misionáře Kamela
České země daly světu pár obecně rozšířených slov. Třeba taková kamélie. Má jméno brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela, jehož přitahovaly přírodní vědy i duchovní služba.
-
Hamry, tedy kovárny na vodní pohon, vznikaly v Čechách od 14. století. Daly jméno řadě míst
Od pradávna využívali lidé hnací sílu vodního živlu. Voda poháněla mlýnská kola, ale hojně se jí využívalo také v hamrech. Hamernictví má u nás tradici již od 14. století.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »