Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Hrazánky jsou větší než Hrazany. Zdrobnělina v názvu obce nemusí vždy odpovídat skutečnosti
Zaměřme pozornost na dvojice jihočeských obcí, jejichž názvy se odlišují pouze tím, že jeden je zdrobnělinou toho druhého. Ne vždy se tato sídla nacházejí vedle sebe.
-
Vesnice ve tvaru dřevorubecké pily je poblíž Jindřichova Hradce. Původně se jmenovala podle hraběnky
Při pohledu z letadla či na mapu vidíme, že jihočeské vesnice mívají náves a domy jsou často rozloženy v řadách podél cesty. Jedna osada však připomíná dřevorubeckou pilu.
-
Když kostel ve Zlaté Koruně přestal sloužit svému účelu, barvilo se tu prádlo a vyráběly sirky
Zní to zvláštně, že by se ze svatostánku mohla stát továrna. Ale stala. Ve Zlaté Koruně. Kostel svaté Markéty ze 14. století přestal roku 1785 sloužit svému účelu.
-
Prachatice se staly „Českým Norimberkem“ díky početné komunitě příchozích z Itálie a Švýcarska
Kulturní rozkvět učinil z města Norimberk na přelomu 15. a 16. století centrum německé renesance. Jedním z jihočeských měst, kam renesance záhy pronikla, byly Prachatice.
-
Rozhlas odhaluje herecké myšlení, protože chybí gesta, vzpomínali Hana Bauerová a Josef Bulík
Ve Vltavínu opět otevřeme rozhlasový archiv a zaposloucháme se do vzpomínek hereckých manželů Hany Bauerové a Josefa Bulíka a dalších nahrávek.
-
Druhou nejrozsáhlejší památkou v Česku je po Pražském hradě areál hradu a zámku v Českém Krumlově
O výjimečnosti hradozámeckého areálu v Českém Krumlově nemůže být pochyb. Přispívá k tomu i jeho rozloha, která je po komplexu budov Pražského hradu největší u nás.
-
29. únor 1904? Budějovické noviny psaly o odkladu stavby nádraží a problémovém „zarostlém otrhanci“
Světovou událostí číslo jedna byla 29. února 1904 rusko-japonská válka. A na jihu Čech už tehdy řešili naši předkové něco podobného tomu, co známe ze současné doby.
-
Kozohlůdky na Táborsku jsou nepřístupné a silně podmáčené. V minulosti se tam těžila rašelina
Pod úsměvným názvem Kozohlůdky se skrývá označení pro přírodní rezervaci na jižním Táborsku. Ochraňuje hlavně rašeliniště, které je částečně vytěžené a dnes zregenerované.
-
Záhadná Kampanova díra je u Hluboké nad Vltavou. Co a kdy se ve staré štole těžilo, nikdo neví
Jižní Čechy jsou na mnoha místech provrtány starými důlními díly. Jedno z nich, poněkud záhadné, najdeme u Hluboké nad Vltavou. Na břehu řeky se otevírá ústí staré štoly.
-
V dobách epidemií vznikaly takzvané kerchovíčky, provizorní hřbitůvky pro pochování nakažených
Kromě běžných hřbitovů se v jihočeské krajině můžeme setkat i s pozůstatky takzvaných kerchovíčků. Jednalo se o provizorní hřbitůvky z dob, kdy řádily nakažlivé nemoci.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »