Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Výstavbu rybníka Rožmberk platil Vilém z Rožmberka, prvního výlovu se ale jihočeský vladař nedožil
V pořadu Vltavín se vydáme na vodu a za lidmi, kteří s ní spojili svůj život. Čekají vás archivní nahrávky z výlovu rybníka Rožmberk, ze stavby přehrad i vorařské příběhy.
-
Tajuplná Kendeho vila v Českých Budějovicích připomíná tragický osud místní židovské komunity
Kendeho vila v Českých Budějovicích působí tajemným až strašidelným dojmem. Stejně tak okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města.
-
Kdo byl předobrazem rytíře Rolanda, jehož socha zdobí kašnu na náměstí v Táboře? To se neví
Kamennou kašnu na Žižkově náměstí v Táboře vytvořili bratři Ondřej a Vavřinec ze Sušice v roce 1568. Zdobí ji socha rytíře Rolanda, který symbolizoval městská práva.
-
Mladou Vožici nazývali českým Salcburkem. Pohled přes rybník totiž nabízel podobné panorama
Některá česká města si na přelomu 19. a 20. století vysloužila lichotivá označení podle významných evropských lokalit. Například Písek byl nazýván jihočeskými Athénami.
-
Internetoví podvodníci lákají na zázračné vitamíny a najdou si vás sami. Jak je rozpoznat?
S příchodem podzimu roste zájem o posílení imunity, a tím pádem i koupi nejrůznějších vitamínů a doplňků stravy. Zároveň se však zvyšuje aktivita internetových podvodníků.
-
O Pohořském rybníce v Novohradských horách se tradují dva nesmysly. Za jeden může záměna názvů
Jedním z nejkrásnějších míst v Novohradských horách je Pohořský rybník, jinak zvaný Jiřická nádrž. Původně sloužil k chovu ryb, později jako rezervoár vody pro voroplavbu.
-
Hrdlořezy dostaly své jméno podle nátury obyvatel. Původní usedlíci nejspíš nebyli úplně mírumilovní
Některé české vesnice nesou pojmenování po svých zakladatelích, jiné podle polohy a další třeba podle nátury obyvatel. Hrdlořezy dostaly své jméno právě po nich.
-
Tomáš Štítný, zemanský syn ze zapadlé vsi Štítné, je autorem zásadního milníku v české literatuře
Ve vesničce Štítné u Žirovnice na Pelhřimovsku stávala ve 14. století tvrz. Právě zde se kolem roku 1333 narodil Tomáš Štítný, významný český myslitel a spisovatel.
-
Původně se říkalo posvěcení. Postupem doby se ze slavnosti stalo posvícení, někde i se šesti chody
Ve Vltavínu si posvítíme na posvícení s etnografem Jihočeského muzea Janem Šimánkem a také v archivních nahrávkách s Marií Bočkovou a Marií Husarovou.
-
Mlynář Brdlík změnil pusté stráně v Táboře na stavební parcely a vznikla čtvrť nazývaná Brdlíkov
Město Tábor dělí své území na 27 obvodů. Jedním z nich je Podhradí, které se rozkládá jižně od Bechyňské brány až k Lužnici. K čtvrti patří i názvy Brdlíkov a Letohrady.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »