Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Školu v Letech obsadili v květnu 1945 němečtí uprchlíci a vojáci. Učitel musel do bytu po žebříku
Obec Lety u Písku je známá bývalým koncentračním táborem a likvidací vepřína. Ale o událostech, ke kterým v obci došlo na konci druhé světové války, se vůbec nemluví.
-
PFAS, věčné chemikálie – „černý Petr“, který čeká skoro na všechny průmyslové firmy v republice
Čistota pitné, povrchové i spodní vody – to je téma pořadu Přímá řeč. U všech toků na vlastní oči vidíme, jak hladina v poslední době klesala. Má to vliv na kvalitu vody?
-
Rostlina, která je po celém světě známá jako kamélie, dostala jméno podle českého misionáře Kamela
České země daly světu pár obecně rozšířených slov. Třeba taková kamélie. Má jméno brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela, jehož přitahovaly přírodní vědy i duchovní služba.
-
České národní písně a tance pomohl uchovat učitel tělocviku Čeněk Holas ze Záhořan na Písecku
Čeněk Holas se narodil v roce 1867 v Záhořanech na Písecku. Obecnou školu vychodil v nedalekém Kovářově, poté vystudoval reálné gymnázium v Písku.
-
Vilém z Rožmberka si nechal u Třeboně postavit Dobrou Mysl a hojně ji využíval. Nic z ní nezbylo
Mocný šlechtic Vilém z Rožmberka nechal v 16. století kromě známého renesančního letohrádku Kratochvíle postavit ještě jeden skromnější objekt s podobně poetickým názvem.
-
Kostel svaté Anny nad Kraselovem postavili u léčivého pramene, stal se dominantou širokého okolí
Uslyšíte reportáž z poutního areálu svaté Anny nad Kraselovem na Strakonicku. A pak se z archivních záznamů ozvou malíři František Peterka a František Roman Dragoun.
-
Jiří Šindelář spojuje historii s nejmodernější technologií. Díky tomu pomáhá rozluštit staré záhady
Geofyzik, geolog, technik, archeolog, publicista a znalec historie. Tím vším je Jiří Šindelář. Veřejnost se s ním setkává, když představuje různé objevy z naší historie.
-
Hamry, tedy kovárny na vodní pohon, vznikaly v Čechách od 14. století. Daly jméno řadě míst
Od pradávna využívali lidé hnací sílu vodního živlu. Voda poháněla mlýnská kola, ale hojně se jí využívalo také v hamrech. Hamernictví má u nás tradici již od 14. století.
-
Každý obchod handlířů z Trhových Svinů, kteří skupovali dobytek, se musel zapít v hospodě
V městečku Trhové Sviny na Českobudějovicku působilo před druhou světovou válkou až 59 úředně oprávněných handlířů. Obcházeli vesnice a skupovali hovězí a vepřový dobytek.
-
Z jedné vesnice Hněvkovice se staly dvě. Úřady ji rozdělily na počátku 20. století kvůli řece Vltavě
To, co jedni vybudovali, druzí později rozdělili. I tak by se dala popsat kuriózní poloha Hněvkovic u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »