Zdeněk Zajíček
Natáčí publicistické příspěvky a připravuje magazín Vltavín.
Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Zápach, vlhko, myši. Na velitelství na Vinařického náměstí v Týně nad Vltavou četníkům dobře nebylo
Měšťanský dům číslo popisné 205 na Vinařického náměstí v Týně nad Vltavou je výjimečnou architektonickou stavbou. Před sto lety byste v něm ale bydlet nechtěli.
-
Rašelinou z rybníka Borek se vytápěly budějovické školy, radnice, policejní stanice i divadlo
Mezi Olešnicí, Jílovicemi a Petříkovem na Trhovosvinensku leží početná soustava rybníků, z nichž většina bývala historickým majetkem města Českých Budějovic.
-
Kníže ze Schwarzenbergu, kterého nešťastnou náhodou skolil sám císař, má pomník na vrchu Homole
Schwarzenbergové přišli do českých zemí během třicetileté války. Na našem území se jim dařilo. Majetky rozšiřovali nejen koupěmi, ale i sňatkovou politikou a dědictvím.
-
Pohoršení a hanobení! Na masopustní průvod v Římově si místní hostinský stěžoval až u soudu
Jihočeský Římov je spjat s barokní křížovou cestou a zvyklostmi doudlebského folklóru. Řadil se mezi ně vždy také masopust se živou hudbou a sem tam nějakým tím šprýmem.
-
Kolečko smrti se tančilo v Doudlebech. Tanečníci pomalými pohyby na místě připomínali kostlivce
Pro národopisnou oblast Doudlebsko jsou typické jihozápadočeské kolečkové tance. Tanec v kruhu patří k nejstarším formám společného pohybu a objevuje se napříč kulturami.
-
Josefa Charvátka, politického vězně na útěku, zastřelili za bílého dne přímo na ulici v Budějovicích
V únoru 1948 byli naši předkové svědky toho, že i totalita se může dostat k moci zcela regulérní ústavní cestou. Přestože měla v záloze připravené Lidové milice a pušky.
-
Kostel sv. Magdaleny u Zbytin poznamenalo rabování a ničení, pak se stal symbolem a byl zachráněn
Za barokní poklad ukrytý v kopcích mezi šumavskými lesy je možné označit dominantu, jíž bezesporu představuje kostel sv. Magdaleny nedaleko Zbytin na Prachaticku.
-
Jiří Drhovský ze Zvěrkovic oživil pošumavskou hračkářskou tradici. Vyráběl koníky, vojáčky i panenky
Ve Zvěrkovicích poblíž Týna nad Vltavou prožil většinu života Jiří Drhovský. Patřil k nejvýznamnějším jihočeským řezbářům a pokračovatelům tradiční výroby dřevěných hraček.
-
Čertovo břemeno leží u Cunkova na Táborsku. Podle pověsti tu čert mrštil skalou k zemi ze vzteku
V severozápadní výspě okresu Tábor v katastru obce Cunkov najdeme zajímavý přírodní útvar zvaný Čertovo břemeno. Žulová skála je opředena řadou legend o svém vzniku.
-
Josef Fanta se narodil v zájezdním hostinci v Sudoměřicích u Tábora, proslul jako architekt
Na návsi v Sudoměřicích u Tábora stojí od roku 2001 kamenný pomník vcelku nevšední podoby. Připomíná tamního rodáka, architekta Josefa Fantu.
