Zdeněk Zajíček

Začátkem srpna 1907 přinesly noviny šokující zprávu. František Božovský z Třebotovic nedaleko Českých Budějovic se prý vsadil, že vypije najednou čtyři litry kořalky.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 se odehrál takzvaný Židenický puč, během něhož se zhruba sedmdesátičlenná skupina z Národní obce fašistické pokusila o zahájení převratu.

Žhář a vrah Johann Wöss pocházel z Horních Rakous a byl poddaným kláštera ve Schläglu. Na jeho charakteru se podepsala výchova a špatný vzor v rodině.

Péče o jihočeské památky je na vysoké úrovni. A přesto se najdou objekty, na nichž se osud podepsal tak, že se jí už nedočkají. Třeba takový zámek v Želči na Táborsku.

Marek Slabý je známý jako lékař, ředitel zdravotnické záchranné služby a aktuálně jako senátor za Táborsko. V Českém rozhlase České Budějovice ale ukazuje ještě další tvář.

Obec Jarošov nad Nežárkou na Jindřichohradecku není centrem národopisné oblasti, ale už po první světové válce se zde projevovaly výrazné snahy o oživení blatské kultury.

Ještě jednou můžete s magazínem Vltavín navštívit Kendeho vilu v Českých Budějovicích. Historik Jan Ciglbauer připomene osudy některých Jihočechů, kteří s ní byli spojeni.

Jen pár stovek metrů od zříceniny hradu Helfenburk u Bavorova na Strakonicku se pod turistickou trasou nachází ve skále malá jeskyně. Čas od času ji využívali poustevníci.

První legislativní předpis týkající se obecních kronik začal platit v roce 1836. Přikazoval všem farním i světským obcím v Českém království založit a vést pamětní knihu.

Na chýnovském obchvatu policie za necelé dva roky řešila téměř 40 nehod. Ke třiceti došlo kvůli nedání přednosti v jízdě. To nemá v jižních Čechách obdoby. V čem je chyba?