Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Záhadná Kampanova díra je u Hluboké nad Vltavou. Co a kdy se ve staré štole těžilo, nikdo neví
Jižní Čechy jsou na mnoha místech provrtány starými důlními díly. Jedno z nich, poněkud záhadné, najdeme u Hluboké nad Vltavou. Na břehu řeky se otevírá ústí staré štoly.
-
V dobách epidemií vznikaly takzvané kerchovíčky, provizorní hřbitůvky pro pochování nakažených
Kromě běžných hřbitovů se v jihočeské krajině můžeme setkat i s pozůstatky takzvaných kerchovíčků. Jednalo se o provizorní hřbitůvky z dob, kdy řádily nakažlivé nemoci.
-
První školní přírodní rezervaci v Československu založil učitel z Prachatic
Už v roce 1963 inicioval učitel Aleš Záveský z Prachatic svůj záměr vytvořit přírodní výukové centrum pro děti. Mnoho způsobů, jak tuto myšlenku dál rozvíjet, neměl.
-
Jihočeské hranice se od roku 1918 několikrát razantně změnily. Okupanti si jako trofej brali sloupy
Ve Vltavínu připomeneme, že hranice státu byly, jsou a budou vždycky důležité. A také zjistíte, co jsou to pateříkové hutě a že i šlechtic může mít v erbu vidle.
-
V Plešovicích objevíte minivesničku vzdávající hold selskému baroku. Vyrostla u zahradního jezírka
Jiří Bauer z Plešovic se vsadil, že si postaví vlastní vesnici a bude v ní sám starostou. A sázku vyhrál. Na své zahradě vybudoval miniaturní svět v duchu selského baroka.
-
Stavitel dvou kostelů podle pověsti prohodil plány a skončil na šibenici. Pravda je ale asi jiná
Nad Dolním Dvořištěm, poblíž hraničního přechodu do Rakouska, se vypíná nijak zvlášť nápadný Šibeniční vrch. Proč se tak jmenuje, o tom vypráví stará pověst.
-
Jihočeské obci Strunkovice nad Blanicí se přezdívá Mexiko. Souvisí to s několika místními žoldnéři
Víte, že existuje jihočeské Mexiko? Řeč je o Strunkovicích nad Blanicí. Kořeny této netradiční přezdívky spadají do druhé poloviny 19. století, konkrétně do roku 1864.
-
Zbraní je mezi lidmi stále víc. Počet nic neznamená, samotné zbraně nezabíjejí, komentuje lektor
Na jihu Čech je více než 95 tisíc legálně držených střelných zbraní. Kraj patří mezi ty nejvíce „ozbrojené“. Kdo si vůbec pušky pořizuje a proč? Jaké podmínky musí splnit?
-
Budějovická „Lannovka“ nemá s lanovkou nic společného. Nese jméno loďmistra a obchodníka Lanny
Místní název „Lannovka“ vyvolává v těch, kteří České Budějovice příliš neznají, otázku po ocelových lanech a zavěšených sedadlech. Obyvatelé a častí návštěvníci ale ví své.
-
Řeka Nežárka nemá pramen. Vzniká soutokem dvou jiných říček uprostřed Jarošova nad Nežárkou
Řeka Nežárka má tok dlouhý 56 kilometrů. Zatímco její soutok s Lužnicí si lze prohlédnout ve Veselí nad Lužnicí, její pramen bychom hledali marně. Žádný totiž nemá.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »