Zdeněk Zajíček

Mezi místy na jihu Čech, která dosáhla třetího povodňového stupně, je Lužnice na Pilaři. Poblíž leží nejen vodáky oblíbená obec Majdalena, ale i pískovny Cep I a Cep II.

Obecní pastýř, také nazývaný slouha, hrál důležitou roli v životě každé obce až do poloviny 19. století. Jeho úkolem bylo vést stádo dobytka, především ovcí, na pastvu.

Hřbitovní kostel svatého Mikuláše v Lažišti patří mezi cenné příklady nejstarších dochovaných církevních staveb na Prachaticku. Pochází z první poloviny 13. století.

Možná jste to už zažili. Když hodně zaprší, z některých kanálů se řine voda. A do řek se valí úplně jiná voda, než která napršela. Je hygienicky závadná a plná nečistot.

Na konci každé sezóny je vždycky nějaká sláva. Když se z pole sklidí poslední brambory, pořádá se dokopná a například dožínky se slaví na konci žní. 

Poněkud netypicky vyhlíží kostel svaté Rodiny na českobudějovickém Senovážném náměstí. Jeho dokončení sahá k roku 1888 a je spjato s řeholním řádem benediktinských sester.

V období první republiky bychom mohli v Českých Budějovicích natrefit na desítky hospod. Byly mezi nimi i takové, v nichž se dbalo na fungování oddělených místností.

Kamenným Újezdem na Českobudějovicku projížděl roku 1895 císař František Josef I. Kde se tady vzal? Na konci léta se na jihu Čech konaly císařské vojenské manévry.

1. září máme zpravidla spojené se začátkem školního roku. Ale i druhé světové války. Ve Vltavínu připomeneme, jak se začátek konfliktu promítl do života v jižních Čechách.

Železná ruda se těžila i na jihu Čech. Nevznikly sice obří doly ani velkoprůmyslové železárny, ale nalezišť byly desítky až stovky. Nacházely se na Budějovicku i Třeboňsku.