Narodila se v roce 1985 v Praze, kde vyrostla a prožila většinu dosavadního života. Studia humanitní vzdělanosti na Univerzitě Karlově v Praze jí přivedla k psaní o fakultním dění a následně do redakce zpravodajství MF DNES. Tam strávila celkem pět let a zároveň pokračovala ve studiu oboru Orální historie – soudobé dějiny. Magisterské studium ukončila v roce 2014 diplomovou prací nazvanou Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989.
V rámci své agendy se často věnovala kulturnímu dění, její největší vášní bylo a je divadlo. Nikdy ho nehrála, ale chtěla by. Přitahuje ji klasická i méně klasická činohra a improvizace. V její knihovně najdete všechno, co kdy česky vyšlo od Milana Kundery.
V roce 2013 dostala nabídku přejít z tištěného deníku do Českého rozhlasu, konkrétně pražské a středočeské redakce zpravodajství. Ráda přijala a v rozhlasové práci se našla. Ačkoli redakci po dvou a půl letech opustila a na dva roky odjela do Anglie, kde často a ráda sbírala poznatky o tamním dramatickém umění. Po návratu se vrátila k rozhlasové práci, tentokrát na stanici Vltava. Přispívá do kulturně-publicistického pořadu Mozaika, kde můžete slyšet její reportáže nebo rozhovory.
Ráda si rozšiřuje obzory. Pokud ji nepotkáte v divadle, tak buď cestuje, sportuje (aspoň se o to snaží) nebo čte. Má ráda smích, moravské víno a život.
Všechny články
-
Když se za uměním jezdí do malého města aneb Fenomén humpolecké 8smičky
Jak po více než roce a půl od svého otevření funguje zóna pro umění 8smička v Humpolci zjišťovala Alena Rokosová.
-
Památka, park i vesnice. Vyšehrad čekají změny, ještě letos zpřístupní Podolské kasematy
Národní kulturní památku Vyšehrad čekají v příštích letech větší či menší změny. Už letos by se třeba měly poprvé v historii otevřít Podolské kasematy.
-
Pracoval jsem mnoho. Soupis výtvarného díla Josefa Čapka chce být pokorný a lidský jako on
Letos v dubnu uplyne 75 let od nejasné smrti Josefa Čapka. Jeho výtvarnému dílu se věnuje aktuální projekt humpolecké Zóny pro umění 8smička nazvaný Pracoval jsem mnoho.
-
Jakub Straka: Architektonické soutěže jsou skvělý nástroj. Dají šanci mladým a naučí prohře
Nejen o tom, jak těžké je uspět ve veřejné soutěži, ve Vizitce mluvil s Alenou Rokosovou zakládající člen ateliéru Jakub Straka.
-
Stojí jich stovky a většinou jsou z nich sklady. Kniha Pro zrno popisuje obilní skladiště a sila
Dosud spíše opomíjené součásti československého průmyslového dědictví se věnuje nová publikace nazvaná Pro zrno.
-
Pasáž Myslbek spojuje Nové a Staré Město. A je dokladem proměny pražských pasáží
V závěrečném dílu seriálu o pražských pasážích se ze zlaté éry 20. a 30. let přesuneme blíž k současnosti. Podíváme se totiž do jedné z porevolučních pasáží.
-
Stylová vytříbenost dělá z pasáže Merkur jednu z nejkrásnějších v Praze. Na své oživení teprve čeká
Poslední pražskou pasáží vybudovanou před druhou světovou válkou byl Merkur. Tato pasáž, dnes známá spíše jako Štěpánská, spojuje ulice Štěpánskou a Ve Smečkách.
-
V pasáži Divadla Komedie bývala nejmodernější šermírna v Evropě a také Divadlo Vlasty Buriana
Ačkoli dodnes nese nápis Pasáž Vlasty Buriana, Pražané ji mají nejspíš spojenou hlavně s Divadlem Komedie.
-
Vzdušná a křehká pasáž Černá růže nesla původně jméno Bondy. Dnes má zase vzhled z 30. let
Ačkoli to může znít překvapivě, jednu z nejzajímavějších funkcionalistických pasáží v Praze najdeme v domě z poloviny 19. století.
-
Pasáž Adria připomíná renesanční italské radnice. Měla především ohromit
Palác Adria na nároží Jungmannovy ulice a Národní třídy v Praze byl postaven v letech 1922 a 1925 ve stylu rondokubismu italskou pojišťovnou Riunione Adriatica di Sicurtà.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- …
- následující ›
- poslední »