Martina Rasch

Nářečí se věnuje přes 30 let. Tak dlouho pracuje v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Říká, že si lidé často to, že mluví nářečím, neuvědomují.

Jeho snímky jsou k vidění v komorní Galerii Havelka a také v Galerii Forografic. Jde o výstavy Mezi tělem a duší a Fotografie je jako švihání do proutkem do potoku času. 

V květnu uplynulo 150 let od úmrtí českého historika, spisovatele i organizátora kulturního života. O jeho odkaz se stará na zámku Maleč, kde pobýval Palacký až do smrti.

V pěti bydlí v bytě o výměře 37,5 metrů. Když vlastní byt hledali, věděli, že chtějí mít stropy do výšky, aby mohli prostor využít. Inspirovali se v japonských hotelích.

Po letech strávených mezi Paříží, Londýnem a Buenos Aires zavítala do Prahy. Natočila na dvacet velmi ceněných snímků a je autorkou žánru cinéma verité. 

Úspěchy Divadla bratří Formanů, doba, kdy si z Ameriky s dvojčetem Matějem přivezli skateboard, porevoluční devadesátá léta a začátky kočování.

Ve své tvorbě vychází z dokumentu a reportáže, dělá také módní fotku a Výstava Bez konce a začátku v prostorách funkcionalistické Volmanovy vily spadá do její volné tvorby.

Je zakládajícím členem multižánrové kapely Eggnoise, frontmanem The Odd Gifts a spoluautorem dětských hudebně divadelních představení Krev není voda nebo Žirafy netančí.

Storytelling je umělecká disciplína, při které se nevyužívají kostýmy, rekvizity ani pevně daný text. Hlavní roli má příběh a partnerem vypravěče je publikum.

V rozhlase se specializuje na nahrávání vážné hudby a během své práce spolupracuje se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. V Paříži absolvovala dílnu imerzivního zvuku.