Anglicismy a přechylování jmen

Dobrý den, pane Pokorný,

mám dvě připomínky týkající se češtiny.

Jste přesvědčen, že v Českém rozhlase je správné, aby hlasatelé anoncovali, stáli na stage buď indoor, nebo outdoor a R-streamem představovali performera nebo showmana a jeho aktivity ...? Už název Radio Wave ledacos říká o vztahu vedení k mateřskému jazyku.

Proč se násilně přidává česká přípona - ová ke jménům cizinek? Vždyť někomu záměrně komolit jméno je velmi neslušné. Z vlastní zkušenosti vím, že cizinky jsou tím velmi překvapeny a moc se jim to nelíbí. Jako organizátor menších sportovních akcí ve startovních a výsledkových listinách důsledně uvádím jména cizinek tak, jak to uvedly na přihláškách.

Zdravím

Jan Höll

Vážený pane Hölle,

děkuji Vám za oba podněty týkající se úrovně českého jazyka ve vysílání rozhlasu veřejné služby. Tato oblast mne mimořádně zajímá, protože Český rozhlas pokládám za hodnototvornou instituci ve vztahu k mluvenému projevu a užívání češtiny vůbec.

Pronikání anglicismů do češtiny je trend společný pro většinu moderních jazyků. Vliv angličtiny je nesporný a každý jazyk se s ním vypořádává po svém. Čeština díky flexivnosti neumožňuje tak snadný přístup anglicismů jako některé jiné jazyky, například Francouzi, Němci nebo Nizozemci s tím mají větší problémy než my. Tím ovšem nic neomlouvám.

Jsou obory – technické, umělecké i sportovní –, kde se anglicismy vžily, protože chyběly české ekvivalenty, nebo tím, že slang byl povýšen na součást zásoby hovorové češtiny. Název Radio Wave odráží dobovou atmosféru, v níž mládež vlivem sociálních sítí používá angličtinu ve větší míře než ostatní generace.

Zkušenosti nás učí, že tento stav nemusí být trvalý, nicméně je dobré respektovat dobový úzus, v daném případě vyjít mladé generaci vstříc.

O Vaší kritice budu hovořit s pracovnicemi Oddělení vzdělávání, které má na starosti jazykovou výchovu rozhlasových pracovníků.

Co se týče přechylování ženských jmen, situace je zde komplikovaná. Chápu, když na startovní listině naleznou cizí závodnice své jméno v původní podobě, je to praktické. Nic proti tomu. Ale mnohaleté zkušenosti novinového a knižního redaktora mne vedou k závěru o nezbytnosti přechylování v běžném užívání těchto jmen v kontextu českého jazyka. Zmínil jsem již, že čeština je flexivní jazyk, tedy že gramatické významy získává ohýbáním slov (skloňováním a časováním). Kromě nevelké skupiny nesklonných slov je to nutnost, bez níž se neobejdete. Při redigování článku, v němž se vyskytuje autorka, dvě hrdinky jejího románu, herečka a režisérka filmu na námět knihy – a mělo by být dodrženo, že jejich jména budou důsledně v původní podobě, mohu Vám zaručit, že se autor či redaktor pořádně zapotí, než vymyslí takové věty, aby stvořily alesoň trochu smysluplný text. Sportovní komentátoři se dostávali do neřešitelných situací, když přestali přechylovat, a rychle se k této praxi zase vrátili.

Přechylování je prostě praktické, protože souvisí s organickou vlastností češtiny. Nic víc a nic méně. Nemá to co společného s úctou k osobnosti ženy, genderovými vztahy a dalšími ideologickými konstrukty. Je to vlastnost jazyka.

Lotyši přidávají ke každému mužskému jménu koncovku -s, takže na plakátě jsem viděl jméno Antoníns Dvořáks. Je to pro Lotyše znamení, že jde o muže, nikoli o ženu. Nenapadlo by mne požadovat po Lotyších, aby tuto „dehonestaci“ slavného jména nebo nás Čechů zrušili. Uznávám jejich jazykový systém, o nic jiného totiž nejde.

Na druhé straně chápu, když česká žena v cizině vystupuje pod stejně nepřechýleným příjmením, jaké má její manžel, protože to lépe zapadne do systému jazyka dané země a žena se vyhne otázkám, proč se jmenuje jinak než její manžel apod.

Co se týče komolení ženských jmen jejich přechýlením, tento argument se ukáže zbytečným v okamžiku, kdy začneme skloňovat (neboli „neslušně záměrně komolit“) cizí mužská jména. Prezident Trump se nejmenuje ani Trumpa, natož Trumpův, Trumpovi nebo Trumpem. Ale to, zdá se, nikomu nevadí, ač to je naprosto stejný projev ohýbání slov v systému češtiny.

Pokusil jsem se dát Vám nahlédnout do úvah, které provázely a provázejí složitou problematiku přechylování ženských jmen. Jde o to oprostit ji od ideologie a nechat ji tam, kam patří, totiž v rovině lingvistické, potažmo redakční.

Se srdečným pozdravem a díky za pochopení

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu